Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.

Ruští vojáci na počátku války na Ukrajině. Ilustrační snímek
Ruský agent šířil v ČR lži a propagandu, zjistila BIS. Využil i známé osobnosti

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ uvedl.

Podívejte se, co do této doby způsobila ruská agrese na Ukrajině:

Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.

Přebujelé diplomatické mise Ruska

Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.

Ruský útok na ukrajinskou vesnici Hroza, 5. října 2023
Moskva si předvolala českého diplomata. Nelíbí se jí kritika útoku na Hrozu

Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.

BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.

Bytový komplex Ruský dům ve Schwaigerově ulici v Praze-Bubenči na snímku z 23. dubna 2021.
Česko žaluje Rusko kvůli využívání nemovitostí v zemi. Chce vrátit 53 milionů

Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.