V reakci na tento pohled se s šéfem kontrarozvědky Michalem Koudelkou minulý týden sešel ministr školství Robert Plaga (ANO). „Schůzka potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin. Měl by to být také jeden z cílů revize rámcových vzdělávacích programů,“ sdělil resort po setkání.

Zásahy do výuky

Plagův stranický kolega, šéf sněmovny Radek Vondráček je k inciativě BIS kritický. „To, jak má vypadat výuka, je věc pedagogů, odborníků. Rozhodně nemám radost z toho, že tajná služba veřejně prezentuje názory na osnovy, myslím, že to není její role,“ řekl Vondráček Deníku poté, co předal pamětní listy vítězům 27. ročníku dějepisné soutěže gymnázií ČR a SR.

Právě žáci Biskupského gymnázia v Brně, kteří získali letošní pohár pro nejlepší, vyvracejí názor zpravodajců. Dějepis se na jejich škole učí nejen moderně, ale také aktuálně. „Klademe důraz na 20. století, většinou se to stihne až do rozdělení Československa. Středověk a pravěk je jen pro zájemce,“ líčí Jakub Urban.

Ten v soutěži bodoval mj. znalostmi církve a odboje proti komunistickému režimu v letech 1968 až 1977. „Mnozí porotci byli ohromeni hloubkou a šířkou záběru gymnazistů,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, která se pyšní tím, že organizátorem soutěže je Nadační fond Gaudeamus při Gymnáziu Cheb.

Členové vítězného týmu Deníku potvrdili, že se ve škole hodně baví o Janu Palachovi, a to nejen v hodinách dějepisu. „Lidé byli tehdy naprosto zdrceni tím, co se stalo, a úplně ztratili zájem o veřejné dění. Jan Palach se snažil lidi probudit,“ míní Jiří Balabán. Jakubu Urbanovi dnešek ovšem připomíná atmosféru poválečných let, kdy se demokracie začala postupně vytrácet.

A Balabán dodává: „Když občas vidím, jak lidé nevěnují pozornost tomu, co se dnes kolem nich děje, tak mi připadá, že by byl zapotřebí nějaký podnět, aby se probrali, pochopitelně ne tak tragický jako byl Palachův čin.“

Důraz na 20. století

O tom, že s výukou dějepisu to zdaleka není tak špatné, jak si myslí BIS, souhlasí i předseda Asociace učitelů dějepisu ČR Pavel Martinovský.

„Její názor mi připadá jako plácnutí do vody. Potřeboval bych důkaz, který by to potvrdil. Panslavismus patří do 19. století, stejně jako Kramář. Jsou tady projekty Jeden svět na školách, Post Bellum a další, do nichž se zapojuje většina škol a jež jdou proti tvrzení BIS,“ sdělil Deníku.

I podle něj ovšem revize rámcových vzdělávacích programů má sloužit k tomu, aby se upřednostňovaly dějiny 19. a 20. století.