„Výuka dějepisu nemůže být hodnotově neutrální, neboť jsme zasazeni do hodnotového rámce určeného antikou, křesťanstvím a židovstvím. O prosovětské interpretaci dějin však po listopadu 1989 nemůže být ani řeč,“ řekl Petr Čornej, spoluautor středoškolských učebnic dějepisu.

„Poznámka ve zprávě BIS, která byla učiněna zcela záměrně, se mě osobně dotkla a urazila tisíce učitelů,“ uvedl.

Jak se tvoří učebnice

Společně s Milanem Hlavačkou vysvětlili, jak se po sametové revoluci tvořily nové učební materiály. „Museli jsme si položit otázku, kdo je nositelem dějinnosti. Z mého pohledu to je český národ, hrdinná česká společnost, jejíž tisícileté úsilí bylo zakončeno vytvořením vlastního státu,“ míní Hlavačka.

Tvorba učebnic nebyla jednoduchá, neboť k textům se vyjadřovala řada organizací, které chtěly zdůraznit význam toho, co reprezentují, například židovské, romské či protestantské linie. „Přesto mohu říct, že jako autor jsem měl absolutní svobodu,“ dodal Hlavačka.

Panelisté, k nimž patřil i Petr Pánek, který provozuje vzdělávací portál Moderní dějiny, se shodli na potřebě věnovat větší prostor historii 20. století, byť právě to je nejsložitější, neboť jde o úsek, který si ještě mnozí pamatují a interpretují ho přes vlastní zkušenost.

„Nesetkal jsem se ovšem s tím, že by někdo ve školách vykládal stalinismus jinak než jako zločinný režim a vstup vojsk v roce 1968 jako sovětskou okupaci,“ sdělil Vít Vlnas.

Seminář byl přínosný především proto, že se dostalo i na způsob výuky. „Problém je už na prvním stupni, kde je prvouka v dějepisné oblasti nesmyslně zahlcena fakty a děti k ní záhy získají odpor,“ podělila se o svou zkušenost Pavla Ducháčková Chotková ze ZŠ Karmelitská v Praze 1.

Zjednodušit a necyklit

Pánek zase připomněl, že na středních odborných školách se historii věnují hodinu týdně po dobu dvou let. „Co si asi tak z toho mohou žáci vzít?“ ptal se. Shoda panovala i na tom, že by se mělo ubrat učiva z období pravěku a starověku, ale novověk neopomíjet.

„Bez toho není možné porozumět tomu, co se nyní děje na Blízkém východě, proč dochází k migračním vlnám nebo hnutí žlutých vest ve Francii,“ míní Pánek.

Jako důležitý podnět byl vnímán návrh, aby se výuka dějepisu necyklila, tedy aby se neopakovalo stejné učivo na 2. stupni ZŠ a na střední škole. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) pak připomněl, že by se komunistický lživý výklad dějin neměl nahrazovat novou lží, která fakta převrací o 180 stupňů.

„Ujišťuji vás, že to nedělají profesionální historici, ale politici, média a různí amatérští vykladači,“ odpověděl na to Petr Čornej.