Bitva u Wogastisburgu

Kde: pravděpodobně Rubín u Podbořan, severozápadní Čechy
Kdy: rok 631
Důvod: diplomatický spor, který začal napadením franských kupců a vyvrcholil franským válečným tažením
Proč právě sem: Slovanské kmeny Sámovy říše v této bitvě dosáhly významného vítězství proti franským vojskům. Není možné stoprocentně určit místo bitvy, avšak čeští historikové a archeologové věří, že tímto místem je Rubín u Podbořan. Zde objevili několik archeologických nálezů, jako jsou například šipky, kování či ostruhy, které přesně sedí na dané období. Vrch Rubínu je chráněným krajinným prvkem od roku 1993.

Bitva na Vítkově

Kde: vrch Vítkov, Praha
Kdy: 14. července 1420
Důvod: střet husitů s vojskem křižáků z náboženských důvodů
Proč právě sem: Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili vojsko křižáků. Na místě válečného úspěchu se nachází Národní památník na Vítkově, ke kterému patří také třetí největší bronzová jezdecká socha světa, monumentální socha Jana Žižky z Trocnova. Památník je zároveň národní kulturní památkou. Dále se na místě boje nachází také pamětní deska, která připomíná vítězství husitů.

Infografika

Bitva u Lipan

Kde: mezi obcí Hřiby a Lipskou horou
Kdy: 30. května 1434
Důvod: střet radikálního křídla husitů s umírněnými husity a vojsky zemské hotovosti
Proč právě sem: Poslední husitská bitva znamenala konec zdlouhavých a vyčerpávajících husitských válek v českých zemích. Na kopci, pod kterým se nepřátelé utkali, dnes stojí památník. Lipenská mohyla, jak je také mnohdy nazýván, je poskládána z pískovcových cihel, do kterých je vložen kalich. Událost je ale také zachycena na největším českém obraze, Maroldovu panoráma, který je vystaven na holešovickém výstavišti.

Bitva na Bílé hoře

Kde: Bílá hora, Praha
Kdy: 8. listopadu 1620
Důvod: spory ohledně víry a stavovských svobod
Proč právě sem: Ve významné bitvě, která fakticky znamenala konec českého stavovského povstání, se proti sobě postavily katolické armády a stavovská armáda. Na tomto místě se nyní nachází pomník bitvy, který je věnovaný padlým bojovníkům. Dále se zde nachází také kostel Panny Marie Vítězné, který je oblíbeným návštěvním místem nacházejícím se právě poblíž dějiště bitvy na Bílé Hoře. Místo kostela se zde původně nacházela skromná kaplička, která byla místem k ukládání kostí padlých vojáků.

Obléhání Brna

Kde: Brno
Kdy: 3. května až 23. srpna 1645
Důvod: tažení Švédů a touha po bohatství Brna
Proč právě sem: Brněnská posádka i přes značnou početní nevýhodu ubránila město a porazila švédské vojsko v čele s generálem Lennartem Torstensonem. S obléháním Brna je úzce svázaná katedrála svatého Petra a Pavla. Podle pověsti švédský generál v hospodě řekl, že pokud se Brno konečně nepodaří dobýt do následujícího pravého poledne, tak s obléháním skončí. Další den však Švédové začali prorážet hradby již před jedenáctou, zvoník tedy zazvonil o hodinu dříve a Brňané byli zachránění. V katedrále na Petrově se od té doby zvoní poledne v jedenáct hodin.

Takhle si vloni připomněli obléhání Brna nadšenci do historie:

Bitva u Lovosic

Kde: Lovosice v severních Čechách
Kdy: 1. října 1756
Důvod: střet pruského krále s rakouskou armádou
Proč právě sem: První velký střet sedmileté války, ve kterém zvítězil pruský král Fridrich II. Veliký, dnes někteří historici považují za největší jezdeckou bitvu na českém území. V Lovosicích, které boje obzvlášť poničily, dnes stojí kaplička Panny Marie Einsiedelnské, kterou nechala postavit vdova po padlém rakouském generálovi Radicattim. Před kapličkou je pak hromadný hrob v této bitvě padlých vojáků. Poslední takové pozůstatky byly nalezeny a do hrobu uloženy v roce 2005.

Bitva u Chlumce

Kde: Chlumec nad Cidlinou
Kdy: březen 1775
Důvod: rebelující sedláci, kterým došla trpělivost s prací na cizím, tedy nevolnictvím, se střetli s armádou
Proč právě sem: Příměr dopadnout jak sedláci u Chlumce v českých zemích už zlidověl. Vychází z reálných bojů českých sedláků proti vrchnosti. Povstání měla kořeny v podhorských oblastech, odkud se dále šířila do vnitrozemí, kde nespokojení sedláci přepadávali zámky nebo kanceláře vrchnosti. Na největší odpor narazili právě ve Chlumci nad Cidlinou, kde byl jejich útok odražen. Dnes je na místě pomník věnovaný právě tomuto povstání.

Bitva u Slavkova

Kde: západně od Slavkova u Brna
Kdy: 2. prosince 1805
Důvod: střet francouzské armády s vojskem Ruského impéria a oddíly Rakouského císařství
Proč právě sem: V jedné z nejslavnějších bitev napoleonských válek zvítězila francouzská armáda Napoleona Bonaparta. Dnes střet na Prackém kopci, v místě rozhodujícího vítězství, připomíná Mohyla míru. Secesní stavba, kterou postavili z lomového kamene, má uvnitř kapli s mramorovým oltářem. Pod podlahou je pak kostnice s ostatky bojujících vojáků. Nedaleko památníku je pak Muzeum Brněnska s expozicí připomínající tuto slavnou bitvu.

Podívejte se na rekonstrukci bitvy u Slavkova z roku 2018:

Bitva u Hradce Králové

Kde: nedaleko pevností Josefov a Hradec Králové
Kdy: 3. července 1866
Důvod: prusko-rakouská válka – bitva byla vyvrcholením soupeření Rakouska a Pruska o ovládnutí střední Evropy
Proč právě sem: V této bitvě, která je nazývaná bitva u Chlumu, bitva u Sadové nebo bitva u Hradce Králové, bojovala pruská armáda proti rakousko-saské armádě. Poražené Rakousko v důsledku ztratilo své postavení. Vzhledem k tomu, že byla tato bitva největší na území dnešní České republiky, není divu, že se k ní vztahuje téměř pět set památek. Přímo na místě bitvy se nachází válečné muzeum, kostnice a pozůstatky dělostřeleckých krytů.

Bitva o Těšínsko

Kde: Těšínsko
Kdy: sedmidenní válka v lednu 1919
Důvod: střet Československa a Polska o Těšínsko
Proč právě sem: Když byly v roce 1919 vyslány československé jednotky do Polskem obsazené části Těšínska, jejich cílem bylo zabránit odvodu tamějších obyvatel do polské armády a konání voleb do Sejmu. Postup Československa byl na nátlak států Dohody zastaven, země uzavřely mír a stanovena byla nová demarkační linie. Československé oběti dnes připomíná pomník v Orlové, polské oběti pak pomník ve Stonavě. U Bystřice nad Olší je pomník velitele československých jednotek Josefa Šnejdárka.

Infografika

PATRIK ŠVEC, JANA KOPECKÁ