Blatný řekl, že první a druhý stupeň PES původně nouzový stav vyžadovat neměl. "Ale ve chvíli, kdy jsme viděli, co se kolem děje, tak jsme to zaměřili tak, aby PES byl někdo, kdo nás provede tou těžkou situací, a potom bude 'stažen do boudy'," uvedl.

Sněmovna tento týden požádala vládu, aby revidovala PES tak, aby první stupeň nevyžadoval nouzový stav a definovala stav nula, kdy PES nebude vyžadován vůbec. Blatný řekl, že poslanci takovou alternativní tabulku dostanou, dal pokyn k jejímu vytvoření. "Rozumím tomu požadavku," uvedl.

Zdůraznil však, že aktuální tabulka je pouhou výsečí možných stavů. "Není tam nula, ale není tam ani stav vyšší než pět, ke kterému může dojít, není tam ani úplný lockdown, ke kterým některé země taky sáhly," řekl. Podotkl, že bez nouzového stavu nebude možné některá opatření používat plošně a budou méně efektivní.

Nouzový stav bude v Česku platit kvůli epidemii nového koronaviru platit nejméně do 12. prosince. Blatný nechtěl odhadovat, jestli ho bude nutné znovu prodloužit, jasno by podle něj mělo být zhruba za dva týdny. "Není to vyloučené, ale jsou to ještě skoro tři týdny, takže bych ještě počkal. Může se stát, že to bude o hodně lepší, ale i o hodně horší," uvedl.

Opakované testování vybraných skupin

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce v úpravě testovací strategie navrhnout opakované testování vytipovaných skupin antigenními testy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Stát by podle Blatného mohl také například dotačními programy přispívat odpovědným firmám, které kvůli prevenci testují zaměstnance na vlastní náklady.

Blatný uvedl, že současně nastavený systém testování v Česku stojí asi dvě až tři miliardy měsíčně. "To jsou velké peníze, které je třeba investovat rozumně," řekl. Dodal, že se chystá aktualizace testovací strategie. "V současné situaci má smysl zaměřit se na rizikové skupiny," řekl. Více má podle něj také smysl testovat tam, kde se setkává větší počet lidí.

Na pondělí plánuje Blatný jednání o své strategii s premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Záměr je takový, že by měly být vytipované skupiny pro opakované testování antigenními testy, které jsou daleko levnější. A tyto skupiny by byly opakovaně testované," uvedl. Nyní je podle něj nutné rozhodnout, zda nějakou skupinu lidí, například učitele, rovnou označit za rizikovou skupinu, nebo nejprve provést reprezentativní testování a podle něj rizikové skupiny určit.

Výsledek antigenního testu je znám po provedení výtěru z nosu zhruba do 15 minut. Vyšetření je levnější, ale méně spolehlivé než běžné testování. Blatný vedle širšího antigenního testování chce také navrhnout, aby stát například dotačními systémy podporoval firmy, které samy provádějí testování. Připravenou má od minulého týdne vakcinační strategii, která je v současnosti v připomínkovém řízení.

Člen senátního výboru pro zdravotnictví Ondřej Šimetka (za ODS) zdůraznil, že o vakcíně je nutné kvalitně informovat. "Vím, jak je těžké populaci přesvědčit. To antivakcinační hnutí u nás je velmi silné a narážíme opět na absolutní nedůvěru ve vládu," řekl na Primě. Šimetka opakovaně řekl, že kabinet v létě ještě před příchodem Blatného svým chováním ztratil důvěru.

Obchody otevřou možná již za týden

Otevření malých obchodů zvýší podle statistik mobilitu obyvatel o desetinu až třetinu, řekl v dnešním pořadu Partie televize Prima ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Všechny obchody tak nyní nelze vzhledem ke stavu epidemie covidu-19 otevřít, protože by to znamenalo setkávání řady lidí. Podle protiepidemického systému PES je ale možné, že malé prodejny budou smět otevřít od pondělí 30. listopadu, dodal ministr.

Sněmovna tento týden v usnesení pověřila vládu, aby do pondělí 23. listopadu zajistila ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům. Vláda by měla podle poslanců nastavit provoz maloobchodních prodejen za stejných hygienických opatření, aby se v nich nekoncentrovali lidé.

Člen senátního výboru pro zdravotnictví Ondřej Šimetka (za ODS) na Primě označil za paradoxní, že lidé místo malých obchodů musí zboží shánět na internetu nebo v supermarketech, kam tak zamíří víc lidí. "Nevím, proč bychom si nemohli třeba boty koupit v malém krámku. Drobní živnostníci jsou schopní dodržovat ta pravidla stejně jako velcí," řekl.

Podle Blatného by malí živnostníci byli schopní splnit stejné hygienické požadavky jako supermarkety. Okamžité otevření malých obchodů, které jsou aktuálně až na výjimky zavřené, by ale přespříliš zvýšilo mobilitu lidí. "Dá se předpokládat desetiprocentní až třicetiprocentní nárůst. Problém je, že se dá do pohybu velký počet lidí a ti se budou vzájemně potkávat," uvedl.

Blatný uvedl, že Sněmovnu ignorovat nebude. "S velkou pravděpodobností to už do týdne budeme moci naplnit. Já postupuji dál podle tabulky PES a věřím, že když půjdou věci, jak se zdají, že půjdou, tak na přelomu listopadu a prosince budeme ve stupni, který za přísných opatření umožní otevřít všechny obchody a zbytek této diskriminace bude zrušen," uvedl.

Kritizované omezení, podle kterého smí do supermarketů jen jeden člověk na každých 15 metrů čtverečních, mělo podle Blatného fungovat už od září. "Je to i jeden z kroků, jak zrovnoprávnit velké řetězce a malé obchody," uvedl. Připustil však, že zavedení omezení osob na plochu v době, kdy se spíš plánuje rozvolňování opatření, může být těžké pochopit.