„Je to kompetenční spor, který se vede ještě dávno před naším nástupem do vládních pozic. My v téhle chvíli oba dva po shodě chceme, aby nějaká nezávislá instituce rozhodla,“ řekl později novinářům s odkazem na Blažka Rakušan. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky je cílem vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přechází mezi bezpečnostními sbory.
„Nejedná se o spor mezi resorty spravedlnosti a vnitra, otázku jsme před podáním žaloby s vnitrem probírali. Cílem je vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi bezpečnostními sbory,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle právního názoru ministerstva vnitra a policie, jak ho přiblížil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška, jde v případě nároků bývalých příslušníků Vězeňské služby jednoznačně o záležitosti, které nesouvisí s výkonem služby u stávajícího bezpečnostního sboru a řešit tuto otázku má sbor původní.
Nejasné řešení problému
„Zákon tuto problematiku skutečně neřeší dostatečně jasným způsobem. Závěry ministerstva vnitra vycházejí z platné legislativy, ministerstvo spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory s příslušníky nepovažuje z hlediska právní jistoty za dostačující. Kompetenční žaloba je tak zcela legitimním právním krokem k vyjasnění aplikační praxe. Není to nic neobvyklého,“ uvedl Krátoška.
Nevyhovující právní úpravu se chystá ministerstvo vnitra změnit chystanou novelizací zákona o služebním poměru. „Rozhodnutí soudu chceme promítnout do novely v plné šíři tak, aby v těchto otázkách přechodu nebyl žádný spor. Nejedná se o žádný osobní spor ani válkou dvou resortů,“ řekl Rakušan.
V kompetenční žalobu vyústil případ příslušníka policejního sboru, který k policii přešel před třemi lety z pozice strážného Vězeňské služby. Nyní se muž domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování.

Návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě. Ten ovšem konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou, píše web.
Blažek konstatoval, že předmětný kompetenční spor je první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, výše popsaná nejistota podle něj ale představuje systémový problém.
Kdo má rozhodnout?
V odůvodnění žaloby Blažek odkazuje na znění zákona o služebním poměru, ve kterém je podle něj uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem. Zákon podle Blažka neumožňuje, aby rozhodovalo více služebních funkcionářů, ani neupravuje speciálně tuto kompetenci v případě přechodu mezi sbory. Problém se podle ministerstva spravedlnosti týká všech typů řízení, jejichž účastníci se přesunuli mezi jednotlivými bezpečnostními sbory. Počet takto vzniklých případů do budoucna nelze podle Řepky předvídat, už nyní se ale objevují a přibývá jich.
Žalobu nyní posoudí kompetenční senát NSS, který posuzuje kompetenční spory uvnitř veřejné správy. „V případě, že by NSS měl za to, že žalobu nelze projednat, požádal Blažek alespoň o vyslovení názoru nad rámec řešeného, tedy o tzv. obiter dictum,“ uzavřel web.