V bitvě se střetla císařská vojska vedená generálem Jindřichem Duvalem Dampierrem s vojáky moravského plukovníka Fridricha z Teufenbachu. Úkolem Dampierra bylo projít Moravou, Fridrich z Teufenbachu byl vyslán, aby Dampierrovo dobývání zastavil. Střetnutí bylo krátké, ale krvavé. V jeho závěru se vojáci rvali muž proti muži.

Stavy neuznaly Ferdinanda

Dne 20. března 1619 zemřel český král Matyáš a jeho nástupcem se stal Ferdinand II., kterého však české a moravské stavy neuznávaly. V té době už naplno běželo české stavovské povstání, odstartované defenestrací královských místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořity z Martinic, jež 23. května 1618 vyhodili příslušníci českých a moravských stavů spolu s písařem Filipem Fabriciem z oken Pražského hradu.

Podívejte se na 10 nejvýznamnějších bitev na českém území:

Krátce po nástupu Ferdinanda II. oblehla stavovská vojska vedená Jindřichem Matyášem Thurnem Vídeň, ale o její dobytí se nepokusila. Stavovští předáci se dohodli, že se pokusí o diplomatické řešení. Chtěli Ferdinanda donutit, aby potvrdil dřívější stavovské a náboženské svobody v Dolních a Horních Rakousích a v českých zemích.

K potlačení povstání vyslal Ferdinand na Moravu v červenci 1619 zhruba osm tisíc mužů po Dampierreovým velením. K tomuto vojsku patřily i oddíly Albrechta z Valdštejna a Maxmiliána z Lichtenštejna. Císařští táhli přes Hrušovany, Litobratřice a Vlasatice na Mikulov.

"Cesta tohoto vojska byla značena loupežemi, vraždami a rabováním. Přes 40 jihomoravských vesnic bylo k 1. srpnu 1619 zcela vypleněno a spáleno," píše se v kronice mikulovského panství.

Úkol zastavit Dampierra připadl právě Teuffenbachovi, jehož moravské stavy jmenovaly s Thurnovým souhlasem v květnu vrchním velitelem moravských vojsk.

Ustoupil za Dyji, pak udeřil

Fridrich z Teuffenbachu zaujal se svými muži postavení v Dolních Věstonicích. Dampierre údajně využil okolních vinohradů, přes které se přiblížil k obci, a nečekaným útokem Teuffenbachovy muže z Věstonic vytlačil. Moravský velitel pak ustoupil za řeku Dyji a nechal strhnout most, zatímco císařští obec vypálili.

Tím však celý střet teprve začal. Císařské vojsko totiž přebrodilo řeku a dne 5. srpna 1619 se na Petrově louce mezi Dolními Věstonicemi a Strachotínem střetlo s 3600 Teuffenbachovými jezdci a 1300 jezdci Ladislava Velena z Žerotína.

Bitva prý trvala šest hodin a nakonec v ní slavily úspěch moravské jednotky, ač početně slabší. Teuffenbach si totiž ponechal část mužů v záloze a použil je až ke konci bitvy, kdy už na obou stranách docházelo střelivo.

"Vojsko moravských stavů zvítězilo, císařské tlupy ztratily přes 3000 mužů. Toto byla první bitva třicetileté války na moravské půdě a začátek nevýslovného utrpení a žalu celé domoviny," zapsal mikulovský kronikář o první, ale nikoli poslední bitvě třicetileté války, k níž na Moravě došlo.