Volných míst je zatím dost. Zejména příští týden ale ve střediscích čekají největší nápor zájemců. Rodiče totiž už budou znát školní rozvrh potomků a zaměří se na volnočasové aktivity.

Pro potomky, kteří stále netuší, jestli se chtějí stát profesionálním sportovcem, nadaným umělcem nebo ochráncem zvířat, jsou vhodné volnočasové festivaly. Na největším z nich, Ladronkafestu, mají nejrůznější organizace připraveny ukázky. Třeba i slackline, neboli chůze po laně, rugby, freestyle jízdu na lyžích nebo triky s yoyem.

Náborový Sporťáček v areálu Hamr v Braníku zase nabídne 90 sportů od 147 klubů. Zapojí se do něj i olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, hokejista Martin Procházka či moderní pětibojař David Svoboda.

Nevíte, který zvolit sport? Pomohou testy  

Stále si nejste jistí, který sport je pro dítě nejlepší? Pomoci může program SportAnalytik. Ten formou zábavného testování fyzických schopností zjistí, na jaký sport má dítě talent, a lze tedy i předpokládat, že v něm bude úspěšný.

„Vyhodnocení probíhá na základě porovnání dětí stejného pohlaví a věku, které máme v historické databázi. Poté doporučíme oblast aktivit, na které je dítě fyzicky disponované,“ upřesňuje Zdenek Svoboda, který má na starosti organizaci sportovních dnů, při nichž ke zkoumání dochází. Jak ale dále upozorňuje, výstup z tohoto dne jsou pouze fyzické předpoklady, jako jsou rychlost, vytrvalost, ohebnost nebo síla. Dalšími určujícími faktory je psychika dítěte, zda je spíš týmový hráč nebo solitér, jak vychází s trenérem a jaká je celková úroveň klubu. V tom může poradit učitel tělocviku.

Úzká specializace je podle Zdeňka Svobody vhodná pro děti od sedmi let. Předtím doporučuje spíš všeobecnou průpravu. „Rodiče občas blázní, že jejich čtyřleté dítě nedělá žádný konkrétní sport, což je zbytečné. Do té doby má čas udělat si pohyblivé portfolio,“ říká. Deset hodin týdně sportovního výkonu považuje za maximum.

Největší zájem je o florbal 

„Už řadu let se na špici oblíbenosti drží florbal. Je to jednoduchá hra, kterou děti pochopí rychle a nepotřebují se učit žádnou speciální techniku,“ říká ředitel pražského Střediska volného času Marek Vraný. Dalšími stálicemi je angličtina, flétna nebo výtvarný kroužek.

I tato klasická odvětví ale prošla jakousi obměnou. „V nabídce máme Výtvarku kolem světa, kdy se děti například při jedné hodině dostávají do Afriky a vytváří africké náhrdelníky nebo masku,“ vysvětluje Marek Vraný. Mezi dětmi také frčí různé IT a jiné technické kroužky, kde při hodinách pracují s tablety nebo sestavují roboty.

Psycholog: Dítě by mělo mít kroužky i čas pro sebe, kdy si jen hraje
Kdy má dítě s kroužkem začít? Nebo co dělat v případě, že ho přestane aktivita po pár týdnech bavit? Na to odpovídá dětský psycholog Václav Mertin.

Jak vybrat správný kroužek? 
Záleží na tom, o jak staré dítě jde. Deváťák by si měl volit sám, u prvňáka rozhodují rodiče. Konečný výběr by ale měli slaďovat společně. Například tak, že rodič nabízí možnosti a dítě si vybírá, co by ho bavilo. Důležité je i to, jak je kroužek dopravně dostupný, protože ne každý rodič má energii a čas na to, aby s dítětem někam pravidelně jezdil.

V kolika letech má dítě se zájmovými aktivitami začít? 
Klidně už v předškolním věku. Kroužky jsou totiž i takovou přípravou na školní povinnosti. Není potřeba s pravidelnými kroužky otravovat děti dvouleté, tříleté. Ale čtyřleté a pětileté už ano.

Kolik kroužků je optimální, abychom potomka nepřetížili? 
U každého je to individuální a dopředu to nelze předpovědět. Určitě by mělo mít jeden nebo dva, ale odhadnout, zda zvládne i čtyři, je těžší. Doporučoval bych začít menším množstvím, a když se ukáže, že to zvládá v pořádku a chce víc, tak přidat. Rozhodně nedoporučuji, aby rodiče dítěti rozplánovali kroužky do pěti dní v týdnu s tím, že o víkendu má ještě zápasy.

Jaký vliv to na něj může mít? 
Někdy vůbec žádný. Řada dospělých má zátěž poměrně velkou a nejen že si nestěžují, ale jsou i poměrně spokojení. To samé může platit i pro děti. Jako negativní vidím, že v takovém případě nemá dítě čas samo pro sebe, kdy nedělá nic nebo jen tak lenoší, hraje hry apod. Důležité ale je, že si svůj čas stanovuje samo.

Co dělat v případě, že dítě přestane kroužek bavit. Nutit ho do něj? 
Trošku ano. Někdy stačí, že ho tam naštve kamarád nebo se mu tam něco nepovede, a on rodičům oznámí, že končí. Anebo začne hrát na kytaru s tím, že z něj bude za pár dní skvělý kytarista, jenže ono už to trvá nějak dlouho a stále mu to nejde a ztratí o kytaru zájem. V takovém případě rodičům radím, aby mu řekli, že zaplatili čtvrt roku, tak ať do té doby vydrží. I takové kroužky, v nichž není zrovna úspěšný, mají svá pozitiva. Například si vyzkouší aktivity, ke kterým se jako dospělý už nedostane.

Někteří rodiče si prostřednictvím svých dětí plní své dětské sny. Setkáváte se s tím? 
Tato otázka už je na samostatný článek, jak rodiče naplňují svou roli. Představa, že otec chtěl být hokejista a nepovedlo se mu to a teď do toho nutí svého kluka, který při každém tréninku pobrekává a trápí se u toho? No, tak to je ten otec padlý na hlavu. 

Pro zvětšení kliněte na grafiku

Kroužky v Praze. Infografika. Zdroj: Redakce