Jaká je situace dnes? Údajnou zárukou nezávislosti veřejnoprávních médií jsou Sportovní klub Author Team ze Stupna, sdružení Česká vesnice z Braškova či Česko-estonský klub. Zástupci podobných organizací totiž zasedají v mediálních radách. Jak tato absurdita vznikla?

„Zahrnuli jsme do zákona větu, že mediální rada je orgán veřejnosti, v němž mají být zastoupeny různé regionální, sociální, politické a kulturní názorové proudy. Díky české tvořivosti je ale všechno naopak, než jsme původně zamýšleli," říká bývalá poslankyně a advokátka Hana Marvanová, která v roce 1991 patřila mezi předkladatele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo). Úpravu se pokouší prosadit společně se členy Platformy Svobodu médiím, jejíž členem je i Komárek a další poslanci napříč politickém spektrem.

„Teoreticky v radách nemají zasedat zástupci politických stran, ale de facto jsou v ní jen zástupci politických stran skrytí za obskurními spolky," říká Marvanová. „To byl jeden z důvodů, proč jsme do rady žádné kandidáty nedávali. Nechtěli jsme se téhle manipulace zúčastnit. Podle nové úpravy z vlivu politické strany vyšachovány nejsou, ale nemohou ovlivňovat radu skrytě jako dosud," vysvětluje šéf Syndikátu novinářů Adam Černý, který novelu podporuje.

Dvaadvacet spolků

Každá strana, která se dostane do parlamentu, by podle ní měla do rady nominovat jednoho zástupce. V radě by však zasedalo dalších 22 reprezentantů různých významných institucí a spolků – například Akademie věd, Hospodářské komory či církve. Ti by vliv stran na média rozmělnili. Novela, která by měla přinést umenšení politického vlivu na chod médií, se však překvapivě nelíbí řediteli ČT Petru Dvořákovi ani řediteli ČRo Renému Zavoralovi.

„Jako klíčové problémy je třeba uvést opatření týkající se správní rady. Její členové mají pouze pracovně právní zodpovědnost, přestože z titulu svých pravomocí mohou rozhodovat o miliardových transakcích," píše např. ve stanovisku k návrhu zákona ředitel ČT. Zatímco nyní hospodaření kontroluje pouze dozorčí komise, podle novely by to měla být rada se silnějšími pravomocemi.

„Je to kontrola více očí. Dnes generální ředitel může činit všechna rozhodnutí sám. ČT má rozpočet ve výši sedm miliard, ČRo dvě miliardy. Je zjevné, že právě to jim nejvíce vadí," podotýká ke kritice Marvanová.

Pro
Ivan Gabal, poslanec KDU-ČSL
V tuto chvíli to funguje tak, že jsou zakládány pofidérní organizace jenom proto, aby politici do mediální rady protlačili svého člověka. V kuloárech se potom spolu poslanci dohadují, kterého kandidáta si budou navzájem podporovat. V novele jde o to, aby se těmto věcem zamezilo. Jak rada televize, tak rada rozhlasu je nyní pod kontrolou parlamentních politických stran a jejich sekretariátů. My, jako předkladatelé novely, chceme omezit vliv politických stran, chceme lépe a pevněji ukotvit jejich nezávislost.

Proti
Marek Benda, poslanec ODS
Jsem ochotný se bavit o změně, ale ne dnes, v situaci, kdy máme zdeformovaný mediální trh a kdy s takovými nápady přichází představitel hnutí ANO. Toho hnutí, jehož lídr mediální trh zdeformoval. Pokud se někdo z ANO snaží dělat nějakou revoluci ve veřejnoprávních médiích, tak to pokládám za mimořádné ohrožení. Zrovna těmto lidem mám věřit, že zjednají pořádek ve veřejnoprávních médiích? Pro takovou novelu zákona v žádném případě ruku nezvednu, i kdyby mi to našeptával sám Jan Zlatoústý.

Nevím
Jeroným Tejc, poslanec ČSSD
Nemám vyhraněný názor. Těžko se hodnotí, co je ideálem veřejnoprávnosti a jak ho lze dosáhnout. Na základě jakých objektivních kritérií lze posuzovat, co ještě je a co už není veřejnoprávní? Navíc jsem přesvědčen, že každý model je zneužitelný. A bohužel ani model, který chce předložit Martin Komárek z ANO, úplně nezabrání, aby si určité vlivové skupiny nedokázaly zprivatizovat instituci, která má být veřejnoprávní. Takže já bych byl v tuto chvíli opatrný. Tento návrh není nástrojem, který vyřeší všechny problémy.

Co je v novele:
● Mediální rada bude volit ředitele České televize a Českého rozhlasu.
● Bude vybírat i osoby do pětičlenných správních rad.
● Členové správních rad budou schvalovat rozhodnutí, která se týkají hospodaření rozhlasu a televize.
● Členství v mediální radě není honorované.
● Členství ve správní radě je placená funkce a členové musejí mít kvalifikaci nezbytnou k výkonu funkce.
● Do mediální rady nominují své zástupce parlamentní strany a 22 nevládních organizací.

Seznam organizací, kdo by navrhoval členy rad ČT a ČRo:
1. Akademie věd České republiky
2. Asociace profesionálních divadel České republiky
3. Asociace producentů v audiovizi
4. Asociace režisérů a scenáristů – ARAS
5. Česká biskupská konference
6. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
7. Česká rada dětí a mládeže
8. Česká unie sportu
9. Českomoravská konfederace odborových svazů
10. Český filmový a televizní svaz – FITES
11. Český helsinský výbor
12. Ekumenická rada církví v ČR
13. Federace židovských obcí v České republice
14. Herecká asociace
15. Hospodářská komora České republiky
16. Česká konference rektorů
17. Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky
18. České centrum Mezinárodního Pen klubu
19. Svaz měst a obcí České republiky
20. Syndikát novinářů České republiky
21. Unie – odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR
22. Asociace ekologických organizací Zelený kruh

LENKA KRÁLOVÁ