V létě zahynuli tři vojáci po útoku sebevražedného atentátníka, nyní střílel příslušník afghánské armády. Na tento vývoj zareagoval i předseda sněmovního zahraničního výboru a bývalý šéf diplomacie za ČSSD Lubomír Zaorálek: „Je třeba hledat cestu, jak náš kontingent postupně stáhnout. Další pobývání tam nevede ke konsolidaci situace. Byla chyba jít do Afghánistánu.“ 

Je tak v naprostém rozporu s prezidentem republiky a vrchním velitelem ozbrojených sil Milošem Zemanem, který misi podporuje.

„Je v zájmu České republiky, aby v Afghánistánu nevzniklo další teroristické centrum, které by připravovalo útoky na civilizované země, jako se poprvé, nikoli naposledy, stalo v roce 2001 útokem na newyorská dvojčata. Od té doby uplynulo sedmnáct let a naším úkolem je zabránit tomu, aby se tyto útoky opakovaly, a dosáhnout toho, aby se snížilo riziko teroristických útoků i vůči České republice,“ řekl Zeman v srpnu.

Zaorálek ovšem soudí, že náš cíl v Afghánistánu je mlhavý. „Připomínám, že Francouzi už tam nejsou, Kanaďané a Holanďané taky odešli. My to se spojenci držíme, ale musíme se bavit o tom, jaký má smysl tam zůstávat,“ uvedl v ČT24. Právě tento moment je klíčový. Skutečně mohou spojenecké síly zabránit tomu, aby vládu nad hornatou zemí převzal Tálibán, který už nyní ovládá téměř 70 procent území? 

Tisíce mrtvých civilistů

Zaorálek Deníku řekl, že jen letos bylo v Afghánistánu zabito 8500 civilů včetně dětí. „Pokud jsme něco takového dopustili, nepřipadá mi lehké říct, že tam prostě jsme a budeme, protože teroristům se neustupuje,“ míní šéf sněmovní diplomacie. Dodává, že od chvíle, kdy spojenci udělali rovnítko mezi Tálibánem a al-Káidou a bombardovali vesnice ze vzduchu, „přestali obyčejní Afghánci věřit, že nám jejich osud leží na srdci“. 

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se podle Zaorálka zhoršuje. Tálibán je v podstatě neporazitelný, a proto s ním začali Američané diplomaticky vyjednávat. Západ je v této zemi legitimizován úzkou vrstvou politiků, kteří jsou zkorumpovaní a veřejnost stojí proti nim.

„Produkce opia vzrostla o 200 procent. Je velké podezření, že na pokračování války má zájem nejen zbrojní průmysl, ale také lidé spojení s opiovými kartely,“ říká Zaorálek. Proto přišel s požadavkem na diskusi, aniž by žádal okamžitý odchod a porušení spojeneckých závazků. „Jak dlouho se budeme opírat o nesmyslnou tezi, že v Afghánistánu bojujeme o Prahu? Je iluze, že tamější společnost dokážeme modernizovat a demokratizovat. Když politik někam posílá vojáky, má povinnost a odpovědnost klást si otázku, zda je to správné rozhodnutí.“

Klausova podpora

Obdobně kritický názor má překvapivě i exprezident Václav Klaus. „Že se mise v Afghánistánu nedaří, ví každý rozumný člověk, pouze ne každý ministr obrany nebo zahraničí je ochoten to říct takto silně do televize. Musí přijít zásadní přehodnocení, co dál nejen s našimi misemi, ale s Afghánistánem jako takovým,“ uvedl v ČT. Naopak poslankyně ODS Jana Černochová Deníku sdělila, že česká přítomnost v Afghánistánu přispívá ke stabilizaci této země a příslušného regionu.

Vojenské operace pokračujíZdroj: DENÍK

„Jeho destabilizace by znamenala vyšší bezpečnostní riziko, mimo jiné další nárůst migrace, rozmach terorismu všude kolem nás atd. Naše účast je zároveň součástí naplňování našich spojeneckých závazků, k nimž jsme se přihlásili vstupem do NATO. Je také příležitostí pro nabytí nenahraditelných zkušeností pro naši armádu, rozvoj jejích schopností a spolupráce s partnerskými armádami. Hlasy volající po odchodu z Afghánistánu nelze nazvat jinak než jako naivní a hloupé,“ míní bezpečnostní expertka ODS.

Náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD) Zaorálkovu výzvu ke stahování vojsk z Afghánistánu v důsledku ztrát na životech kategoricky odmítl.

„Byla by to zrada spojenců, zrada našich vojáků a především zrada jednoho z pevných bodů zahraniční bezpečnostní politiky ČR. Jsme spojenci, a ne hejno vrabců po výstřelu,“ napsal na Twitteru.

Petříček je pro debatu

Lubomír Zaorálek přitom Deníku sdělil, že u svých stranických kolegů cítí podporu: „Myslím, že s ministrem zahraničí Petříčkem na to máme velmi blízký názor, nezpochybňuje, že je to téma k debatě. Budeme svoje kroky slaďovat.“

Oficiální stanovisko Petříčkova úřadu je ovšem takové, že oběti na životech vojáků, jakkoli tragické, by neměly vést k úvahám o odchodu či redukci účasti v afghánské misi. „Alternativou k dosavadnímu angažmá je země v chaosu, s pokračující občanskou válkou a násilím, s Tálibánem, který převezme vládu v Kábulu, s rostoucí produkcí a exportem opia/heroinu a dramatickým nárůstem emigrace ze země směrem na Západ,“ píše se v podkladech úředníků, které má Deník k dispozici.

Názor Černínského paláce osvětluje i další strategii: „Cílem Tálibánu je vymoci odchod RSM/NATO ze země a dostat k přímému jednání USA; naším cílem je donutit Tálibán k jednání s vládou. Nemáme lepší recept, než v misi pokračovat, když už se do Afghánistánu tolik investovalo.“