Jak přesně se dá předpovídat výskyt bouře?
Předpovědět bouři skutečně přesně jde zhruba hodinu dopředu. „Podíváme se na poslední snímky z radaru, kam se bouře pohybují, a posuneme je v čase vpřed,“ popsal Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Oblačnost se však mění a může se zesílit, nebo také rozpadnout. Předpovědět bouře na mnoho hodin dopředu je tudíž složité.

Jak upozornil Martin Adamovský, meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu a šéf skupiny zabývající se předpovědí bouří, nelze bouřky předpovídat s přesností na jednotlivé obce nebo města, ač to některé aplikace na internetu ukazují. „To, že v daném kraji platí oranžová výstraha na bouřky, neznamená, že se všude takto silné bouře vyskytnou,“ uvedl Adamovský. Výstrahy na bouřky vydává ústav den dopředu, speciální krátkodobé výstrahy pro menší území pak vypouští v případě, že už se daná nebezpečná bouřka vyskytuje.

Následky požáru v Pallini, východní Attika, Řecko 20. července.
Extrémní vedra v Evropě neustávají. Čeká nás ještě horší období, tvrdí odborníci

Jak je příchod bouřek rychlý?
Mnohdy nad naše území doputují například z Bavorska nebo Rakouska, jindy vzniknou nad naším územím. „Čím více dostupné energie v atmosféře je, tím může být vývoj bouřek rychlejší. Někdy může být až explozivní, kdy je to otázka třeba jen pěti až deseti minut,“ vylíčil Martin Adamovský.

Co všechno jde o bouřích zjistit?
Srážkové radary hydrometeorologického ústavu ukazují rozložení srážek nad Českem, výzkumný radar Ústavu fyziky atmosféry umí proměřit, z jak velkých kapek a krystalků se oblak skládá. Jak dále Zacharov popsal, některé radary umí zjistit i pohyby částí oblaku směrem k radaru nebo od radaru. Měřit lze i změny magnetického a elektrického pole v atmosféře, které souvisí s přechodem bouřky. Existují také přístroje, které zkoumají souvislost kosmického záření a výskytem blesků.

Co všechno lze předpovědět?
Meteorologové mohou varovat, že se může vyskytnout například méně jednotlivých silnějších bouřek, nebo plošně větší neorganizované shluky bouřek, popřípadě že dojde na tzv. supercely. Ty mohou přinášet nejnebezpečnější jevy, včetně tornád.

Pondělní supercela na Chrudimsku
Úchvatná podívaná v časosběrném videu: Supercela nad Chrudimí natáčená z dronu

Podle Martina Adamovského dokáží určit i další nebezpečné jevy, které bouře přinese: silné nárazy větru, přívalové srážky a kroupy. Sledují i bleskovou aktivitu. Český hydrometeorologický ústav nově informuje o všech těchto jevech na sociálních sítích. „Přesná detailní předpověď bouřek na určité místo asi nebude možná nikdy, minimálně ne v blízké budoucnosti, doplnil Petr Zacharov.

Co o bouřkách ještě nevíme?
Podle Petra Zachara se zatím neví, jak a kdy přesně blesk vzniká a proč má některá bouřka hodně blesků a jiná málo. Neumíme také měřit teplotu bouřkových oblaků, protože teplota vzduchu nejde měřit na dálku. Rovněž nelze určit, jak bude bouře reagovat na terén, kterým prochází. „Například loni v červnu bylo na jižní Moravě hned několik podobných bouří, ale jen jedna z nich spustila tornádo. Nedokážeme říct, proč. Vliv mohl mít terén, bouře se mohly ovlivňovat mezi sebou, nevíme. Nemáme tak detailní měření, která by nám mohla na tyto otázky odpovědět,“ sdělil Zacharov.