Výzkum se odehrává na společném pracovišti brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU). Na základě experimentů italských kolegů z Říma vědci vypracovali teoretický chemický model, který ukazuje, jak se mohly kombinovat nukleotidy RNA, tedy ribonukleové kyseliny. Kombinování vedlo k novým, stále složitějším a rozmanitějším RNA molekulám, které mohly být základem prvních primitivních forem života schopných další evoluce.

Publikovaná práce je součástí širšího výzkumu. "Cílem je celková hypotéza vývoje od molekuly formamidu k prvním molekulám RNA," uvedla Šponerová. Formamid je jednoduchá organická sloučenina, podle vědců mohla sloužit jako základní kámen pro vytváření větších a komplikovanějších molekul.

Bádání úzce souvisí s další českou studií, o které loni v prosinci informovaly prestižní vědecké časopisy i světová média. Studie naznačuje, že ke vzniku života mohly výrazně přispět dopady asteroidů.

Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd společně s brněnskými kolegy simulovali energii uvolněnou dopady mimozemských těles pomocí pulsů laserových paprsků na vysoce výkonném laserovém systému Asterix.

Předchůdkyně DNA

Podařilo se jim při tom současně vytvořit základní molekuly pro kódování genetické informace - adenin, guanin, cytosin a uracil. Jde o základní komponenty ribonukleové kyseliny, která je považovaná za první molekulu schopnou uchovat a rozmnožovat genetickou informaci. Je předchůdkyní DNA.

"K syntéze před třemi miliardami let klidně mohlo dojít. Impakty (dopady), kterých bylo hodně, mohly sloužit jako zdroj energie," řekl v prosinci vedoucí autor studie Svatopluk Civiš.

Podle Šponera je pravděpodobné, že nejjednodušší formy života mohly následně vzniknout normálními chemickými procesy. Podmínky pro ně na Zemi existovaly. Teorie tak představuje alternativu k dalším vědeckým názorům, podle kterých první život přišel na Zemi z vesmíru - například právě na asteroidu.