Průměrný český pacient loni stonal asi 41 dní, ovšem tuto statistiku natahují dlouhodobé nemoci. Skoro 48 procent lidí na neschopence se stihne uzdravit do 14 dnů (viz tabulka). Hitparádu nemocí přitom vedou problémy „horních cest dýchacích", tedy klasické rýmy a kašle. Statistika, kolik lidí nemoc přechází nebo to vyřeší dovolenou, neexistuje. Od zavedení karenční doby v roce 2008, respektive 2009 ale papírově nemocnost poklesla skoro o sto procent.
Na vládní úrovni se včera rozehrál souboj o to, zda budou první tři dni nemoci opět placené a zruší se takzvaná karenční doba. Kabinet ovšem k návrhu na proplácení začátku nemoci žádné stanovisko nezaujal a poslal zákon rovnou do sněmovny. Tam se definitivně rozhodne.
Pro návrh je ČSSD, neutrálně či odmítavě se ke zrušení bezplatného marodění postavilo hnutí ANO a lidovci. „Chceme to vyřešit v rámci tohoto volebního období," řekl včera premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek varoval před tím, aby se Česko vrátilo do dob před rokem 2009, kdy mělo jedno z největších procent marodění z celé Evropy.
O co se nyní hraje?
Na stole leží dvě základní varianty: buď zmiňované zrušení třídenní karenční doby nebo druhá (a podle informací Deníku) pravděpodobnější varianta – uzákonění dnes dobrovolně nabízeného zdravotního volna (sick-days). Licitovat by se mělo o tři až pět dní. V obou případech je ale nutné najít shodu mezi firmami a odbory. Bez jejich souhlasu totiž o změnách nechtějí koaliční strany hlasovat.
„Jednání stále běží a myslím si, že do léta najdeme nějaké společné stanovisko," řekl včera Deníku předseda Poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Podle něj by úprava zákona měla být širší. Nejenom, že by mohlo vzniknout zdravotní volno, ale zároveň by se mohla zvýšit i nemocenská pro dlouhodobě nemocné. O kolik zatím není jasné.
Dnes je při dlouhodobé nemoci dávka přibližně 11 tisíc korun. „Když vezmete v potaz, že za hranici chudoby se u nás považuje 10 400 korun měsíčně, tak 11 tisíc není dávka v nemoci, ale spíše jakási žebračenka," kritizuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odbory podle něj podporují jak zvýšení nemocenské, tak i zavedení tzv. sick-days či zrušení karenční doby.
Podle Středuly by opětovné proplácení tří dnů nemoci nebylo zneužíváním. „Z ekonomického a hlavně zdravotního hlediska je lepší, aby lidé chodili do práce zdraví a nepřecházeli různá nachlazení. Uzdravit se možná můžete v kanceláři, ale pokud jdete s horečkou například do výroby jako obsluha strojů, může to být nebezpečné," řekl včera Deníku Středula. Ten zároveň upozorňuje, že odbory by se razantně ozvaly v případě, pokud by prošlo zavedení například pěti „sick-days" a firmy by toto dodatečné zdravotní volno chtěly „ukrojit" z nadstandardní pětitýdenní dovolené, která dnes v mnoha firmách či veřejné správě existuje. „Už jsem o takové možnosti slyšel, ale proti tomu vystoupíme, " zdůrazňuje Středula.
Simulanti zmizeli
Proti rušení karenční doby a opětovnému proplácení prvních tří dnů jsou zaměstnavatelé. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý včera zopakoval výsledky nedávné ankety mezi členy komory: 73 procent firem opětovné proplácení prvních tří dnů odmítá. „Karenční lhůta pomohla snížit fiktivní nemocnost zaměstnanců," říká Dlouhý. Lhůta je podle něj zavedena ve většině členských zemí EU.
Pokud by politici přijali kompromis v podobě několika sick-days, muselo by se o přesné podobě takových volných dnů podle Dlouhého debatovat – tak, aby se až pět volných dnů na marodění nestalo dalším týdnem dovolené. „To jest například, aby nebylo možné indispoziční volno kumulovat, připojovat ke státním svátkům, převádět do dalšího roku a podobně," popsal včera Deníku Dlouhý.
Zároveň je podle něj nutné, aby se propočítaly obě varianty – pětidenní sick-days versus placené první tři dny nemoci. V případě tří dnů by zaměstnanci dostávali 60 procent průměrného denního vyměřovacího základu. V sick-days by jim ale možná běželo 100 procent průměrné mzdy, tudíž karenční doba může být v konečném důsledku výhodnější. Tyto detaily ale musejí poslanci s odbory a zaměstnavateli ještě propočítat.
Jasno ohledně volna mají lékaři. Pokud by bylo na nich, pacienty by nechali doma. „Zvláště u infekčních onemocnění přenášených vzduchem je velmi důležité, aby lidé zůstali doma od prvních dnů nemoci a nedocházelo tak k přenosu na pracovní kolektiv, cestující v hromadné dopravě, zákazníky v nákupních centrech. Ekonomický tlak je nutí nemoci přecházet a vrácení prvních třech dnů placené nemocenské by jistě pomohlo," uvedla už dříve pro Deník Růžena Haliřová, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Olomouckém kraji.