Na světě existuje šest mamutích můstků. Vypadá to, že z této unikátní party brzy jeden nadobro vypadne. Zatímco ostatní prodělaly úspěšnou rekonstrukci, Harrachov spíš čeká ortel smrti.

Pro turisty je to vyhledávaná atrakce, i ve středu se k doskočišti hrnuly skupiny převážně Poláků, kteří se kochali mimořádnou sportovní stavbou a intenzivně se před můstkem fotili. „Návštěvníci sem jezdí kvůli Mumlavskému vodopádu a mamutovi," říká starostka Harrachova Eva Zbrojová. „Je to klenot, nejen tohoto regionu," dodává. Jeho stav je vážný. Zchátral a už tři roky je zavřený. Poslední kapkou bylo, když bubnem, tedy místem pod odrazovou hranou, propadla rolba. Slavné časy skončily, závody se nekonají. Zůstane vyhaslý kolos už jen skokanským skanzenem? „Je mi z toho smutno. Doufám, že se dožiji rekonstrukce mamutu a opět se na něm budou pořádat Světové poháry a MS v letech na lyžích," reaguje legendární skokan Pavel Ploc a vzpomíná na neuvěřitelnou kulisu 60 tisíc lidí v domácím prostředí.

Čtěte také: Mučedník? Kdo je vlastně „špion" v Súdánu?

Bude z mamutího můstku skanzen?

Dočká se slavný mamutí můstek někdy vzkříšení? Co udělá obecně prospěšná společnost Klasický areál Harrachov, která ho spravuje a v níž figurují představitelé Českého olympijského výboru a Svazu lyžařů? „Zbourat ho, to by byl zločin," rozčílí se Josef Slavík, jediný český zástupce v technické komisi mezinárodní federace skokanských disciplín, která se zabývá stavem můstků. V Harrachově žije a stejně jako jeho spoluobčané se nemůže smířit se současným stavem zaviněným zanedbanou údržbou. „Prožíváme to denně," povzdechne si.

OSLOVILA 600 LIDÍ A ČLOVĚKA V TÍSNI

Starostka Eva Zbrojová se vypravila s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou za ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinou Valachovou. Osmnáctiletá studentka Sabina Nguyenová oslovila s dotazníkem od prosince šest set občanů a s projektem na záchranu mamutího můstku se obrátila na nadaci Člověk v tísni. Josef Slavík má detailně zpracované úpravy jednoho z šesti největších můstků na světě. Podle jeho studie byl zrekonstruován v loňském roce můstek v polském Zakopaném a před dvěma týdny se tam skákal Světový pohár. Harrachovští bojují za slavnou dominantu města, která se nad ním rozpíná od roku 1979. „Průzkum mezi lidmi ukázal, že 92 procent z nich je pro jeho přestavbu," přibližuje výsledky ankety Sabina Nguyenová, která je z Harrachova a studuje ve 3. ročníku Anglicko-českého gymnázia v Praze.

Čtěte také: Účty za teplo se mění. Šetřit na úkor sousedů už nepůjde

BUBNEM MŮSTKU PROPADLA ROLBA

„Zásadní problém je, že se při posledním mistrovství světa v roce 2014 propadl pod rolbou buben můstku a tahle dřevěno-ocelová konstrukce je dodnes neopravená a nepoužitelná," popisuje Josef Slavík, největší odborník na můstky v republice. Co vše by se muselo změnit v Harrachově? „To vám můžu ukázat," reaguje pohotově a vytahuje detailně rozkreslený plán se všemi technickými parametry. „Původní odrazová hrana by se musela posunout o třináct metrů dozadu, úpravami by musel projít buben i doskočiště. Nejsou to žádné drastické změny jako na ostatních můstcích, kde je celé předělali, jako v Oberstdorfu za 13 milionů euro. To určitě ne," přesvědčuje.

STAV CELÉHO AREÁLU JE NA POVÁŽENOU

Problematický je nejen stav mamutího můstku, ale i velkého můstku K120 a tří dalších ve skokanském areálu. Situace došla tak daleko, že v září bylo rozhodnuto o uzavření středních můstků pro letošní sezonu s ohledem na bezpečnost. Nakonec se peníze na nejnutnější opravy našly, a tak se v Harrachově mohly v lednu konat mezinárodní závody a mistrovství ČR. „Menší harrachovské můstky K40, K70 a K90 jsou jediné, na kterých se loni v zimě v České republice skákalo. Jinde se neskočil ani skok. Je to zásadní místo pro přípravu od těch nejmenších po reprezentaci," výstižně dokresluje situaci Josef Slavík.  

Vedle pěti můstků ve skokanském areálu jsou v Harrachově ještě další čtyři, K26, K18, K10 a K8. Patří tamnímu Ski Klubu.

Celkem tedy ve městě stojí devět můstků pro skoky na lyžích. „V Harrachově vyrostlo nejvíc skokanů v historii, většina reprezentantů pocházela odsud. Nejslavnější jsou Pavel Ploc a Dalibor Motejlek, oba dosáhli světových rekordů," připomene Slavík. „Aby se skokanský sport a region oživily, musí se mamutí můstek opravit. Jinak vše bude skomírat dál," poznamená. „Doufám, že naděje existuje. Ve světě se investuje do sportu hodně, tak věříme, že to tak bude také u nás."

Čtěte také: Silná koruna? Lidé by mohli přijít o práci