Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Volební senát navrhuje zrušení pětiprocentní hranice v eurovolbách

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl podnětu Strany zelených. Podobnou argumentaci uplatňovala ve své stížnosti také Česká pirátská strana. Správní soud nyní obě řízení přeruší a počká na verdikt ústavních soudců.

24.6.2014 7 AKTUALIZOVÁNO 24.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Obě strany zůstaly ve volbách těsně pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Žádné další stížnosti NSS nevyhověl. Zelení i piráti rozhodnutí vítají.

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška NSS shledal, že sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud (ÚS) schválil.

Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní rozhodnout, široké. „Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků svého rozhodnutí," řekl Passer. Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, ovšem jen pro budoucnost. Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků voleb a dát podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš, a to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat jejich mandát.

Premiér zrušení hranice nepodporuje

Zelení i piráti rozhodnutí vítají. „Oceňujeme, že se Nejvyšší správní soud ztotožnil s naší argumentací. Výsledky voleb do europarlamentu totiž jasně ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na jeden mandát europoslance stačilo 50.000 hlasů lidoveckých voličů, zeleným nestačilo ke zvolení ani 57.000 hlasů, a pirátům dokonce ani 72.000," uvedla první místopředsedkyně zelených Jana Drápalová. Jakub Michálek z České pirátské strany si myslí, že má návrh u Ústavního soudu šanci na úspěch.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. „Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl. Podobně se na věc dívají i zástupci opoziční TOP 09 a ODS. „Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu respektovat," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr Fiala.

Pětiprocentní hranice má smysl i podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka. „I teď se skládají frakce po jednom poslanci," napsal Bělobrádek s tím, že politici v Německu, kde soud hranici pro vstup také zrušil, to nedoporučují. „Do parlamentu se pak snáze dostávají extremisté," uvedl Bělobrádek. Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Sněmovny.

Poměrný způsob

Pětiprocentní limit odpovídá tomu, že stejná hranice je i u ostatních typů voleb poměrným způsobem – sněmovních, krajských a obecních. V jejich případě má usnadnit zformování většiny v příslušném zastupitelstvu. Kdyby pětiprocentní klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu přirozený práh. Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko zaujali soudci Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Ke zrušení jakékoliv právní normy je potřeba devět hlasů z 15. „Průměrná délka řízení v plenárních věcech byla loni devět měsíců," řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. NSS nepožádal o přednostní projednání. „ÚS si je bezpochyby vědom významu této kauzy," uvedl Passer.

NSS dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů. Komise v Praze 9 nezapočítala dva preferenční hlasy pro kandidáta ČSSD Jana Straku. V Lysovicích na Vyškovsku zase komise šest hlasů určených Straně svobodných občanů přičetla jiné straně, konkrétně Komunistické straně Československa.

Autor: ČTK

24.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT