Petr Vysuček chce v kraji hájit práva nejen sluchově postižených, ačkoli jejich situace je mu nejbližší. Neslyší od narození. Z pozice prezidenta ASNEP dlouhodobě upozorňuje na nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka v naší zemi i na špatný přístup neslyšících k informacím. Ne každý ví, že čeština je pro většinu z nich první cizí jazyk, který se musí naučit.

Začnu obecně. Chystáte se do politiky. Chybí v Česku podpora neslyšících na politické úrovni?

Chybí. A moc. Sám na sobě jsem poznal, jak je nutné úzce spolupracovat se slyšícími politiky a úředníky, aby i oni v praxi viděli a pochopili, co to znamená být neslyšícím. Aby pochopili, jak s námi komunikovat. Aby už nerozhodovali o nás bez nás.

Mají politici informace o potřebách neslyšících?

Smutné je, že téměř 90 procent slyšících úředníků, pracovníků státní správy i politiků o životě a potřebách neslyšících stále neví skoro nic. Nemají o nás informace. Neví, jaké máme problémy, kdo jsme, co je pro nás důležité, abychom byli platnými členy společnosti. Jako prezident ASNEP je učím, aby se nebáli komunikovat s neslyšícími. Jsem rád, že se jejich přístup mění. Pochopil jsem, že politik může hodně věcí ovlivnit přímo.

Jaké jsou nejpalčivější problémy komunity neslyšících?

Největším problémem je nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka, vzdělávání dětí od nejútlejšího věku a nedostatek informací o dění v naší společnosti, jako jsou změny v dopravě, nové zákony, vyhlášky. Nejvíce nás trápí, že hodně slyšících lidí, především lidí ve vyšších postaveních, o nás nemá dost informací, nebo jsou zkreslené. Bojí se s námi komunikovat. Rozumím jim. Neznají náš jazyk.

Vám se i přes všechny problémy podařilo uspět. Vystudoval jste vysokou školu, dále studujete, máte práci a pomáháte ostatním. Jak to, že hodně neslyšících stojí spíše mimo společnost?

Dobrá otázka. Je potřeba si uvědomit zásadní problém. My, neslyšící, jako jazyková a kulturní menšina, máme svůj jazyk, a to český znakový jazyk. Jazykem slyšící většinové společnosti je český jazyk. Neslyšící se tak musí učit češtinu jako první cizí jazyk, aby se vůbec domluvili. Proto potřebují například v televizi skryté titulky, aby rozuměli světu. Vezměte si, třeba informace z rozhlasu nejsou pro neslyšící. Důležité informace jsou do českého znakového jazyka tlumočeny ve velmi nedostatečné míře. To samé platí i pro zprávy na webu a dalších sociálních sítích.

To představuje velkou jazykovou bariéru…

Petr Vysuček.Zdroj: archiv P. V.Přesně tak. V malé i větší obci, městech, na úřadech, dá se říci všude v běžném životě. To ovšem neznamená, že my neslyšící, respektive sluchově postižení, neumíme dobře češtinu. Jak sama víte, čeština je velmi náročná a obsahuje i těžké formulace, typicky úřední, právní, bankovní, lékařské. Tento nepříznivý stav bych chtěl změnit k lepšímu, abychom všichni měli stejná práva a přístup k informacím.

O přízeň voličů se v Česku ucházel už neslyšící Jiří Procházka při volbách v roce 2010. Neuspěl. Jak vidíte své šance Vy?

Nedokážu říct. Všechno bude záležet na voličích. Moc si přeji, aby mi rozuměli a věřili mi. Aby věděli, že se nebojím se slyšícími komunikovat, že dokáži dobře argumentovat a jít za svým cílem. Chci se spolupodílet i na řešení problémů osob
s dalšími zdravotními handicapy, duševními a tělesnými problémy a věnovat se i lidem v těžkých životních situacích. Jsem optimista a věřím, že všechny problémy jsou řešitelné.

Berete i samotnou účast ve volebním klání jako úspěch?

Ano, rozhodně ano. Kdyby nebylo odvahy dát mi důvěru poslankyní za Královéhradecký kraj Martinou Berdychovou, neměl bych možnost ani příležitost ukázat při setkáváních s lidmi na náměstích vesnic a měst kraje, že není třeba se bát s námi neslyšícími komunikovat. Už toto považuji za obrovský přínos pro pochopení života neslyšících v naší společnosti.

Jiřímu Procházkovi se i přes neúspěch u volebních uren podařilo poukázat na některé problémy neslyšících. Jaká témata jsou pro Vás stěžejní?

V oblasti školství podpořím rozvoj odborné školy VOŠ pro tlumočníky českého znakového jazyka, a tím i zajištění dostatečného počtu tlumočníků ve všech koutech našeho kraje. Budu podporovat rovný přístup ke vzdělání dětem s handicapem s ohledem na jejich možnosti, a to především v inkluzi, která podle mého názoru není dobře připravena a může mnohé děti velmi poškodit. Chci, aby kraj a úředníci pracovali pro občany, kteří si je platí ze svých daní, aby se kraj zajímal o názory a potřeby občanů. Neslyšící lidé se často při svých návštěvách na úřadech setkávají doslova s arogancí a nezájmem. Budu svým hlasem a svou osobností podporovat všechna řešení, která zlepší život všem lidem našeho kraje.

V Česku žije přes půl milionu lidí se sluchovým postižením. Není to zanedbatelný počet. Jak si vysvětlujete, že neslyšící neměli a nemají svého zástupce ve vysoké politice?

Tuto otázku byste měla položit spíše politikům, kteří rozhodují o životě nás všech. Myslím si, že odpověď je jednoduchá a už jsem vám na ní odpověděl. Bojí se s námi komunikovat. Navíc za nás neslyšící dlouho jednali slyšící lidé, což je potřeba změnit. Nikdo nezná své problémy lépe, než lidé, kteří s nimi dnes a denně bojují. Platí to i pro nevidomé nebo jinak hendikepované spoluobčany. Také mají své zástupce na nejvyšších politických místech. Přišel čas mít v politice i neslyšícího zástupce.

Letos v březnu proběhla v poslanecké sněmovně první tisková konference tlumočená do znakového jazyka. Jednalo se o první akci, která poukázala na omezený přístup neslyšících k informacím. Jak lze situaci změnit, zlepšit?

Musíme mít dostatek tlumočníků českého znakového jazyka, jako je dost tlumočníků jazyka anglického, německého ad. Jak vidíme, všechno se dá změnit k lepšímu. Někdo ale musí udělat ten první krok. Naším cílem je, aby všechny důležité informace a projednávání zákonů v poslanecké sněmovně bylo pravidelně tlumočeno do českého znakového jazyka. To by bylo velké vítězství.

Jak se v rámci kampaně dorozumíváte Vy?

Já komunikuji ve svém českém znakovém jazyce a tlumočník mě překládá do češtiny. Tlumočník je mým hlasem. Z mé několikaleté pozice prezidenta komunity neslyšících, kdy musím komunikovat se zástupci ministerstev i s politiky, vím, že se vždycky domluvíme. Musí být vůle všech. Stejně tak budu komunikovat v případě svého zvolení v zastupitelstvu, při jednáních na veřejnosti i s lidmi osobně.

A jak by měla vypadat komunikace v krajském zastupitelstvu? Budete požadovat tlumočení všech výstupů do znakového jazyka, aby se politika stala přístupnou i neslyšícím?

Komunikace bude probíhat normálně s tlumočníkem, jako je běžné v jiných zemích Evropy i světa. Myslím si, že by bylo moc dobře, kdybych uspěl jako politik. Slyšící politici by poznali, že chybějící schopnost, v mém případě absence sluchu, nebrání lidem v tom, aby pracovali stejně dobře jako slyšící, pokud jim je poskytnuta přiměřená pomoc. Věřím, že naši politici konečně pochopí, jak těžce se žije lidem, kteří nemají dostatek základních informací kvůli absenci sluchu. Také věřím, že se časem společnost naučí vnímat neslyšení jako součást života a svět bude krásnější.

Petr Vysuček
- prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP)
- absolvent oboru Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK
- speciální pedagog, který jako jediný v zemi působí ve Speciálním pedagogickém centru
- vedoucí VOŠ pro tlumočníky českého znakového jazyka
- kandidát do krajského zastupitelstva v Hradci Králové za Starosty a Východočechy