V rámci projektu Kredo výzkumníci zjišťovali postoje 
a životní podmínky začínajících členů kateder. Během jara dotazníky vyplnilo 3283 studentů z celkového počtu 24 tisíc. Mezi očekávané závěry patří potvrzení svízelné finanční situace těchto mladých lidí. Jejich průměrné stipendium v denní formě studia činí 8200 korun, v kombinované 3800 korun. Není divu, že 85 procentům doktorandů tento příjem nestačí a musejí se buď spoléhat na vlastní síly a při studiu si přivydělávat, nebo přijímat podporu svých rodičů.

Zajímavé je, že 44 procent doktorandů učí nad rámec svých povinností, ačkoli za tento nadúvazek dostává honorář jen 62 procent z nich. Jak uvádějí autoři studie Jakub Fischer a Kristýna Vltavská, dvě třetiny dotázaných by šly studovat znovu, možná i proto, že se cítí plnohodnotnými členy kateder, dvě pětiny 
z nich se zapojují do řešení interních grantů, polovina dokonce do mezinárodních projektů.

Čtvrtina studentů plánuje po skončení studia zůstat na katedře. Ti, kteří dávají přednost praxi nebo studiu v zahraničí, se odvolávají na finanční důvody, ale také nedostatek pracovních pozic v akademické sféře. V dobré uplatnění v oboru v Česku věří tři čtvrtiny studentů, na mezinárodním trhu práce 58 procent studentů.

Z šetření, které se u nás konalo vůbec poprvé, vyplynulo, že převažující motivací k doktorskému studiu je zájem 
o studium a akademickou kariéru (60,5 %), zvýšení kvalifikace, osobní rozvoj a prestiž (18,5 %).

Nejnáročnější přijímací řízení je na pedagogických, právnických a uměleckých fakultách. Tyto školy mají paradoxně nejhorší materiálně- technické zázemí.

Doktorand