„Jeho význam narůstá v době, kdy některé politické strany zastoupené ve sněmovně mají tendenci ho zrušit,“ míní například pirátský kandidát v Praze 8 Lukáš Wagenknecht. Objevují se i hlasy, které volají po rozšíření pravomocí horní komory.

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek si třeba umí představit, že „by mediální rady, které kontrolují veřejnoprávní média, byly jmenovány na základě souhlasu Senátu a nikoliv sněmovny tak, jak je to dosud“. Podobně to vidí i Daniel Herman v Náchodě či Marek Hilšer v Praze 2. 

O ODCHODU Z UNIE NE

Takřka plošný, a to odmítavý souzvuk, panuje v pohledu na možnost hlasování v obecném referendu o vystoupení z EU. Většina argumentuje brexitem. 

„Obecné referendum je dobrý sluha, ale zlý pán. A co se týče tématu vystoupení z EU, to snad raději vůbec neotevírat. Kam bychom jinam šli?“ míní Pavel Fischer (NK) v Praze 12.

InfografikaZdroj: Deník

Hlasování o tomto zásadním kroku v jednorázovém referendu připouštějí dvě soupeřky v Prostějově, Jitka Chalánková (NK) a Božena Sekaninová z ČSSD. Ta hovoří o nutnosti nastavení podmínek, aby nedošlo ke zneužití plebiscitu. Její stranický kolega Jan Látka v Domažlicích pouze uvedl, že je pro zavedení obecného referenda, aniž by vylučovalo rozhodování o vystoupení z EU. 

O víkendu budou lidé rozhodovat i o tom, jak moc se vládě ztíží její práce. Vládní koalice ANO a ČSSD nemůže získat senátní většinu, takže bude asi častěji čelit vráceným zákonům. A k jejich přehlasování nemá ve sněmovně potřebných 101 hlasů.