Podle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Josefa Vymazala přichází čas, kdy si nebudeme moci dovolit přepych různých specializací. A praktické lékařství pro děti a dorost je jednou z nich.
„Musíme se připravit na to, že bude lékařů čím dál méně. Je třeba, aby jejich vzdělávání bylo flexibilnější," prohlásil. Pružnost mají zajistit absolventi jednotného oboru pediatrie, který vznikne podle nově připravované novely zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů z oborů dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost. Nejen o ní, ale i o budoucnosti primární dětské péče v Česku diskutovali v Poslanecké sněmovně vládní představitelé a čeští i zahraniční zástupci pediatrické odborné veřejnosti.
Jednotné vzdělání pro nemocniční specialisty a praktiky odborníky děsí. Obávají se nejen dalšího úbytku lékařů v terénu, ale také výrazného zhoršení péče o děti. „Dnes pracuje budoucí praktický dětský lékař rok pod dohledem staršího kolegy v ordinaci. Pokud chceme kvalitní a komplexní zdravotní péči o děti, tak dva nebo tři měsíce ordinace nestačí. Rodiče to chápou a také chtějí kvalitní péči o děti. Otázka tedy je, co chtějí zástupci ministerstva," říká Ilona Hülleová, předsedkyně českého Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Kde mají nejlepší péči o děti?
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Aleny Šebkové je nerealistické, že by změna zákona pomohla zastavit odliv mladých lékařů z České republiky.
„Změnit se musí nejen často neúnosná délka vzdělávání v některých oborech, ale i přístup k mladým lékařům. A v neposlední řadě je třeba zvýšit finanční ohodnocení jejich práce. Český systém dětských praktiků je jedním z nejlepších v Evropě. Navíc naše práce nezatěžuje zdravotnický systém, jsme totiž velmi levní. Nerozumím tomu, proč měníme něco, co se od nás ostatní státy učí," prohlásila.
Vysokou úroveň českého praktického lékařství pro děti a dorost potvrzují i odborníci ze zahraničí. „Prvním bodem kontaktu pro rodiče a děti má být pediatr. V České republice máte perfektně fungující systém praktických dětských lékařů, ke kterému směřuje celá Evropa. Měli byste jej dále rozvíjet, ne měnit," potvrdil člen Evropské akademie pro pediatrii Björn Wetergreen.
Hlavní odborník Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky pro všeobecné lékařství pro děti a dorost Martin Olej má podobný názor.
„Potýkáme se s obdobnými problémy jako vy, ale zjednodušení systému praktických lékařů pro děti a dorost, které plánujete, by bylo chybou," uvedl. Na Slovensku totiž pediatrie už funguje jako jednotný obor. Po čtyřech letech, během nichž se mladí lékaři specializují, ale není jasné, zda si vyberou praxi, nebo nemocniční pediatrii. I to je důvodem, proč v určitých oblastech Slovenska nejsou dostupní dětští praktici a jinde zase dostupná následná péče.
Podle Oleje jsou špatné zkušenosti se zjednodušením systému i v případě Maďarska. „Ve velkých městech vše funguje, jak má. Ale na malých městech lékaři nejsou. Je třeba postupovat opatrně. V zemích, které zdravotní péči zjednodušily až k modelu rodinných lékařů, se zvedla spotřeba antibiotik a hospitalizací o stovky procent.," prohlásil.
Není pediatr jako pediatr
Zástupci ministerstva zdravotnictví se hájí, že jejich cílem není změna k horšímu, ale rozumná selekce. „Nejedná se jen o sloučení dětských lékařů s dětskými praktiky. Například se chystáme zrušit obor neuroradiologie. V současnosti se v něm totiž prakticky nikdo nepohybuje. I zde se samozřejmě setkáváme s odporem," uvedl Vymazal. Podle místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Davida Kasala by neměly existovat rozdíly mezi oběma obory. „Pediatrie je jen jedna. Pokud se praktický lékař pro děti a dorost a nemocniční pediatr liší, tak je něco špatně," uvedl.
Podle Šebkové se ale jedná o zcela špatný náhled na práci dětského praktika. „Pečujeme o nemocné dítě stejně jako o zdravé. To nemocniční specialista nedělá, ten neřeší trápení jinak zcela zdravé malé holčičky s nadváhou," popsala rozdíl. Obě zástupkyně dětských praktiků se nebrání myšlence dalšího rozvoje oboru. „Opakovaně jsme předkládali ministerstvu návrh, který by umožnil přechod praktiků do nemocnic a opačně. Ale nebyli jsme vyslyšeni," uvedla Šebková.
Podle Hülleové se neřeší skutečné problémy, které jsou překážkou vstupu mladých lékařů do primární péče o děti.
„Potýkáme se s roztříštěným pediatrickým vzděláváním na fakultách, nedostatkem rezidenčních míst pro budoucí dětské praktiky i složitou administrativou a financováním rezidentur. Zároveň je problém s nedostatkem volných míst na dětských odděleních pro budoucí praktické lékaře pro děti a dorost, kteří tak nemohou splnit předepsanou tříletou praxi před atestací. A nesmíme zapomenout na neúměrné finanční požadavky nemocnic za tyto stáže a nezájem představitelů krajů. V neposlední řadě zápolíme i s finančními úhradami ze strany zdravotních pojišťoven. Občas se ptáme, proč by mladý lékař měl mít o náš obor zájem, když cesta je tak trnitá. A přesto, navzdory všemu, však zájem
o obor neupadá," dokreslila současný obrázek.
ADÉLA KAMENSKÁ