Úprava, kterou před dalším projednáváním v Parlamentu posoudí vláda, má podle důvodové zprávy zabránit zejména radikalizaci evropských islámských obcí. "Některé státy, jako například Dánsko anebo Rakousko, přijímají legislativní opatření k účinnější státní kontrole radikálních kazatelů. Doporučujeme proto podobné řešení i pro Českou republiku," píšou autoři předlohy. Novela by podle nich vyřešila taky "zatím nekontrolovatelný příliv peněz z bohatých muslimských zemí do islámských obcí v Evropě".

Církvi, která by umožnila veřejnou činnost duchovnímu nebo kazateli z ciziny, aniž by podepsal čestné prohlášení, by podle předlohy hrozilo zrušení registrace. Ministerstvo kultury by muselo zahájit správní řízení k jejímu odnětí.

Povinnost absolvovat poučení na ministerstvu na by se nevztahovala na zahraniční důchodní a kazatele církví a náboženských společností, kterým úřady udělily takzvaná zvláštní práva. Církve o ně mohou požádat po splnění zákonných podmínek, k nímž patří nejméně desetiletá registrace, pravidelné zveřejňování výročních zpráv o činnosti a bezúhonnost.

Poslanecká novela by odňala ministerstvu kultury i vládě pravomoc přiznat na výjimku zvláštní práva i církvím, které sice zákonné podmínky nesplňují, avšak reprezentují významné světové náboženství s dlouhou historickou tradicí a jsou v Česku registrovány. Zvláštní práva znamenají právo zřizovat církevní školy, vyučovat náboženství na státních školách nebo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky. Církev s těmito právy může pověřit své duchovní duchovenskou službou v armádě nebo ve věznicích.