„V obou případech jde o evropský projekt, tak je vize toho, že by došlo ke sloučení těchto dvou programů do jednoho, který by se řídil z Prahy," uvedl Žák. To by pro Českou republiku znamenalo další růst prestiže, dodal.

„Chtěl bych poděkovat českým úřadům za velmi silnou podporu, kterou poskytly fungování této agentury. Sehrává velice strategickou úlohu," uvedl Barroso. Činnost agentury je podle něj důležitá, neboť pomáhá tomu, aby EU byla nezávislá na výzkumech prováděných mimo území unie.

Se zahraničními partnery ale agentura spolupracuje. Po přesunu centrály Galilea přijíždí do Prahy velké množství expertů například z americké NASA, nebo z čínské vesmírné agentury. Řada jednání, která se dříve odehrávala v Bruselu, se tak přesunula do Česka.

Přesnější systém

Systém Galileo, jehož centrála sídlí v pražských Holešovicích od loňského září, má být ekvivalentem amerického systému GPS. Proti GPS má být evropský systém daleko přesnější. Zatímco u GPS je odchylka řádově v metrech až desítkách metrů, u Galilea jsou to desítky centimetrů. Vedle dopravy by Galileo měl nabídnout služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

Galileo by měl začít poskytovat první navigační služby do konce příštího roku. Plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude mít na oběžné dráze 30 satelitů. Nyní tam jsou čtyři.

Evropský program globálního navigačního satelitního systému má do roku 2017 znamenat socioekonomický přínos pro unii 90 miliard eur. Celková investice do projektu se pohybuje kolem devíti miliard eur.

Vybraná fakta o evropském vesmírném projektu Copernicus, o který by se mohl rozšířit evropský satelitní navigační systém Galileo sídlící v Praze:

- Copernicus je nový název programu Evropské komise pro pozorování Země, dříve známého jako GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). Je pojmenován po zakladateli novodobé astronomie Mikuláši Koperníkovi.
- Systém sdružuje pozorovací satelity a pozemní snímače, které monitorují jednotlivé oblasti Země a pomáhají předvídat vznik živelných katastrof a podílejí se také na meteorologických předpovědích.
- Prvotní myšlenky na vytvoření projektu se objevily v roce 1998, v roce 2011 zahájil provizorní činnost, plně funkční by měl být kolem roku 2014.
- Monitoring například umožňuje dřívější zásah při přírodních katastrofách, což by mělo snižovat ztráty na životě a škody na majetku. Díky monitoringu i meteorologickým předpovědím by se také měly optimalizovat zemědělská produkce, rybolov, turistický ruch, doprava i urbanistický rozvoj.
- Podle údajů EU by projekt měl být motorem hospodářského růstu a zaměstnanosti, během období 2015 až 2030 by měl být potenciál projektu vytvoření až 85.000 nových pracovních míst.

#flash|https://g.denik.cz/1/f5/2011_01_galileoloadcze2800x460.swf.swf|600|400|EBAL#