Kolik mladých bezdomovců u vás evidujete?
Ze statistik z roku 2021 vyplývá, že jich bylo 260. Ještě nemáme uzavřený rok 2022, ale myslím, že toto číslo lehce stouplo, ale nijak závratně. Možná to bude ke tří stům. Čekali jsme, že jich bude více, ale nebylo. Počty lidí se zvedly v říjnu a pak to zase kleslo.

Proč jste čekali vyšší počty?
Kvůli ekonomické situaci a předtím kvůli covidu. Ale nepotvrdilo se to.

Kdo jsou především vaši klienti?
Jsme nízkoprahové denní centrum, které je určeno pro mladé lidi bez domova nebo jsou ohroženi sociálním vyloučením. Ti nemusí být vyloženě na ulici, ale mohou mít nějaké nevyhovující bydlení. Naše zařízení je určeno pro lidi od 18 do 26 let.

Dvaadvacetiletý bezdomovec Josef žije ve stanu nedaleko pražské Skalky
Život na ulici? Tři čtvrtě dne strávím sháněním jídla, říká mladý bezdomovec

Jaké jsou hlavní příčiny toho, že se ocitnou na ulici a pak se objeví u vás?
Skoro všichni mají nějaké nevyhovující rodinné zázemí. Valná většina našich klientů má zkušenosti s ústavní výchovou nebo náhradní rodinnou péčí. Většinou odejdou z domova, protože to tam neklape nebo je někdo vyhodí. Klasicky to bývá tak, že žijí s matkou, ta si najde partnera a doma to pak neklape. Nebo odejdou z dětského domova nebo výchovného ústavu a skončí na ulici, protože nemají, ke komu by se vrátili. Nemají funkční zázemí a vzorce, kde by se to naučili. Je to chyba systému.

Kateřina Sehnoutková, vedoucí denního centra neziskové organizace NadějeKateřina Sehnoutková, vedoucí denního centra neziskové organizace NadějeZdroj: se svolením Naděje

Na ulici končí i dívky. Předpokládám ale, že jich je méně než chlapců.
Nyní máme výrazně méně žen.

Čím si to vysvětlujete?
Je možné, že ty ženy jsou spíše s nějakým partnerem, byť to není žádná sláva, ale nějakým způsobem fungují.

Vaše středisko dříve fungovalo i pro starší lidi bez domova. Proč jste ho vyčlenili speciálně pro ty mladě?
Mladí lidé jsou jiní, užívají jiné návykové látky. Starší užívají alkohol, tito preferují pervitin. Příčiny bezdomovectví mladých lidí jsou úplně jiné než těch starších. Ti starší už většinou nějak fungovali, měli rodiny, práci a pak se něco stalo. Například dluhy, rozvod nebo závislosti. Mladí to tak nemají, karty mají opravdu špatně rozdané už od začátku.

Jak takovým lidem můžete pomoct?
To je otázka. Nejsme terapeuti. Ale tito lidé potřebují o dost intenzivnější péči, protože mají různá traumata. Když je starší postižený člověk na ulici, je to vidět. Tohle jsou ale zranění, která vidět nejsou. Jsou to mladí klacci, kteří nemají žádné vybrané způsoby. Jsou také nejvíce odsuzovaní. Řada lidí si říká, že je mladý, tak by měl makat. Nikdo ale nevidí příčiny. Ti lidé nejsou zvyklí, nikdo je k tomu nevedl nebo mají svoje vnitřní zranění a traumata z dětství. Někomu stačí, že tady dostane najíst a zajistíme mu nějaké přespávání, aby nebyl úplně na ulici, a pak se odrazí. Spoustě lidem to ale nestačí, potřebují zabydlet a intenzivní péči. Není to o tom, že dostanou byt a nazdar.

Takže poskytujete takové služby, aby nezemřeli na ulici?
Máme větší ideály. Ale jde nám o zmírnění dopadů jejich života na ulici. Dostanou najíst, oblečení, aby nezmrzli a nekradli. Mají tady počítač, mohou si tu zadarmo vyprat nebo vysprchovat. Je to služba, aby ti lidé nepadli úplně na dno.

Tereza se živí prostitucí. "Klientům neříkám, že jsem se narodila jako muž."
Od patnácti živoří na ulici. Klienti neví, že jsem byla muž, říká prostitutka

Je tedy pro ně těžké se z takové situace dostat?
Je to těžké. I bývalí klienti, kteří nějakým způsobem fungují, to stále mají těžké. Třeba i bydlí, ale často střídají práci a podobně. Tito mladí lidé nejsou absolutně motivovaní. Ještě si neuvědomují všechna rizika. Občas to je pro ně dobrodružství a řeknou vám, že chtějí být volní a nechtějí, aby je někdo buzeroval. Po osmi letech zkušeností ve výchovném ústavu preferují svobodu. Kolem pětadvacátého roku se to láme a část z nich si uvědomí, že už takhle dál jít nechtějí. Za tu dobu si ale nasbírali spousty dluhů, které rostou. Spousta z nich mají záznam v trestním rejstříku buď za krádeže, nebo podvody. Často fungují jako bílí koně. Nenapadne je, že do budoucna to pro ně může být problém. Nedávno proběhlo Milostivé léto a zjistili jsme, že pro naše klienty to není. Je to pro lidi, kteří bydlí, mají něco nastřádaného, ale tihle nemají nic. A kdyby si něco nastřádali, tak to nepoužijí na zaplacení dluhu.

Je těžké pro ně přežít zimu?
Zima pro ně není až tak dramatická jako pro starší lidi. Jsou zpravidla zalezlí někde ve squatech a někteří z nich využívají humanitární krizové noclehárny.

Pomáhá těmto lidem stát?
Ano a starosti jsou jiné. Nicméně oni jsou úspěšní ze svého pohledu. My to vnímáme tak, že chodíme do práce a podobně, ale já bych třeba na ulici selhala. Musejí vydávat tolik energie, že si to neumíme představit. My si zalezeme domů a odpočineme si. Oni ale žijí mezi svými lidmi, kde musejí řešit konflikty. Vyčerpávající je, že musíte jít spát do stanu, nemáte vodu a elektřinu.

Tábořiště bezdomovců u Radimského mlýna na zálabské straně v Kolíně.
Žena mezi bezdomovci: Kdysi překládala z francouzštiny, svůj život by neměnila

Čas plyne jinak…
Ano a starosti jsou jiné. Nicméně oni jsou úspěšní ze svého pohledu. My to vnímáme tak, že chodíme do práce a podobně, ale já bych třeba na ulici selhala. Musejí vydávat tolik energie, že si to neumíme představit. My si zalezeme domů a odpočineme si. Oni ale žijí mezi svými lidmi, kde musejí řešit konflikty. Vyčerpávající je, že musíte jít spát do stanu, nemáte vodu a elektřinu.

Mluvíte o konfliktech. Bývají časté?
Bývají. Štěkají se a hádají se. Speciálně holky jsou ostré. Ženy jsou tu opravdu přísné a musejí být, jestli chtějí přežít na ulici. Ale fyzicky se zpravidla nenapadají.