Čtyři vítězné projekty vzešly z hodnocení téměř dvou tisíc návrhů, které odborné komise posuzovaly. Podle Netuky bylo letos téměř 28 procent projektů úspěšných a ve srovnání z minulostí jejich kvalita roste. "Opravdu bylo těžké vybrat. Čtyři laureáti prošli velkým zkoumáním panelových komisí i předsednictva," uvedl předseda GA ČR.

Cenu si odnesla uznávaná klasická filoložka Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Se svým manželem, astrofyzikem Petrem Hadravou vydala oceňovaný čtyřsvazkový soubor Sphaera octava a studii o takzvaném přemyslovském glóbu.

Tetralogie obsahuje především první české překlady antických textů o souhvězdích i několik dosud nevydaných středověkých latinských památek s astronomickou tematikou. "Neberu to jako ocenění mé práce, ale i celého oboru v dějinách astronomie a zkoumání starých textů a výkladů," uvedla.

Křemíkový zdroj světla

Druhá laureátka fyzička Kateřina Kůsová z Fyzikálního ústavu AV ČR získala cenu za objev ve výzkumu křemíkových nanokrystalů. "Ocenění je velká věc, protože ho dostali lidé, kteří dělali dobrou práci. Když jsem měla jen první dceru, pracovala jsem na částečný úvazek a přitom jsem udělala na grantu hodně práce. Teď mám druhé miminko a v dohledné se k práci plánuji vrátit," řekla Kůsová. Se svými kolegy ukázala, jakou cestou se ke křemíkovému zdroji světla vydat. Objevili a experimentálně i teoreticky prokázali, že je možné vytvořit křemíkové nanokrystaly, které mají dobré svítivé vlastnosti. Podle GA ČR jde o průlomový objev světového významu, který bude možné využít v praxi mnoha způsoby.

Řecký biolog Michail Kotsyfakis z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích byl Grantovou agenturou oceněn za to, že výrazně se svým týmem posunul hranice poznání v oblasti infekčních chorob přenášených klíšťaty. Ty nejznámější jsou lymská borelióza a encefalitida. Výzkum by se mohl uplatnit při vývoji léků a očkování.

Náhrada hlasivek na míru

Strojař Tomáš Vampola z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického zase vyvinul se svým týmem individuální hlasivkové náhrady, které by se vyráběly na míru každému pacientovi a ladily podle jeho původního hlasu. Řešitelský tým se skládal ze čtyř institucí.

Vědci si vynález již patentovali v ČR a požádali i o udělení patentu v zahraničí. Před sebou má ještě náročné testy. "Nikdy jsem si neuvědomil, kolik lidí touto poruchou hlasu trpí. Měli jsme štěstí, že se nám opakovaně podařilo získat grantové projekty," dodal Vampola. Stotisícová odměna, která je spojena s Cenou GA ČR, na další vývoj náhrady ale nestačí, vědci proto hledají vhodného sponzora.