Kliknutím zvětšíte„V současnosti je v ČR registrováno kolem 350 tisíc dárců. Z toho je ale přes 70 tisíc klientů soukromých plazmaferetických center a jejich krevní plazma se ze země vyváží. Zůstává tak přibližně 275 tisíc dárců, kteří darují krev a její další složky v českých nemocnicích," vysvětluje Marek Jukl z Českého červeného kříže. Podle doporučení WHO by přitom počet dárců měl činit alespoň čtyři procenta populace, takže nám k bezproblémovému zajištění transfúzních přípravků stále chybí na 150 tisíc dárců. Jak připomínají lékaři, zapotřebí je všech – i těch s nejčastějšími krevními skupinami.
Právě Červený kříž usiluje již od roku 1959 o bezplatné dárcovství. Při něm totiž převládá morální motivace, čímž se snižuje možnost, že by dárce zatajil některé důležité informace o svém zdravotním stavu či chování. „Dárce před odběrem také vyplňuje dotazník zaměřený na prodělaná onemocnění nebo možné kontakty s infekcí, rizikové chování a podobně. Tento dotazník je z hlediska bezpečnosti příjemce velmi důležitý. I když se totiž odebraná krev vyšetřuje na nejzávažnější krví přenosné choroby, nejsou testy na sto procent schopny odhalit případnou infekci, protože krátce po nakažení ještě v krvi nejsou příslušné protilátky," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Podle české legislativy jsou služby spojené s odběrem, včetně uchování, skladování, zpracování a vyšetření krve, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Z krve se přímo na transfúzním oddělení hned po odběru připravují transfúzní přípravky, tedy jednotlivé složky, nejčastěji červené krvinky, krevní destičky a plazma a pacientovi se při léčbě podává jen ta část krve, kterou potřebuje.
Za každé bezplatné darování krve si letos můžete snížit daňový základ o dva tisíce korun. Nadále platí, že v den odběru má dárce nárok na placené volno.
ZDENA KOLÁŘOVÁ
6
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
