Každý Čech loni v průměru spotřeboval 759 kilogramů potravin, přičemž za posledních 70 let se značně změnila struktura toho, co lidé ve svém jídelníčku upřednostňovali. Nyní statistici zaznamenávají historicky nejvyšší spotřebu rýže, luštěnin nebo jedlých olejů. Více Češi konzumují i mléčné výrobky, obiloviny, maso a zeleninu. Naopak výrazně klesla spotřeba chleba, kravského mléka a brambor. „Je zřejmé, že po roce 1989 se spotřeba některých potravin rozkolísala. Příčinou byly například ceny potravin, kupní síla obyvatelstva, větší dostupnost a rozmanitost potravin, ale i změna stravovacích návyků," vysvětlila předsedkyně statistického úřadu Iva Ritschelová.

Navíc každá dekáda měla své vítěze. Zatímco v 50. letech minulého století lidé jedli především obiloviny a brambory, o desetiletí později se do popředí dostala zelenina. S rozvojem socialistického zemědělství došlo k nárůstu živočišné produkce, takže v 70. a 80. letech jídelníček Čechů ovládlo maso, živočišné tuky a vejce. V roce 1990 lidé také spotřebovali vůbec nejvíce cukru ve sledovaném období, a to 44 kilogramů na obyvatele.

Zatímco vepřové maso je podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiřího Hrbka v českých kuchyních stále oblíbené, spotřeba hovězího postupně klesá. „Cenová relace je jiná, než byla v minulosti," vysvětlil .

Roustoucí spotřeba hovězího masa

Dana Večeřová z Potravinářské komory ovšem přidala další důvody. „Po roce 1990 nebylo hovězí maso poživatelné, protože se vše vyvezlo a tady zůstaly, když to tak řeknu, jen staré krávy. Nyní je nabídka mnohem lepší. Navíc je hovězí maso dieteticky zajímavé," vysvětlila.

Odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová, která bude od ledna opět moderovat pořad DoktorKA na ČT, přistupuje k číslům statistiků obezřetně. „Pokud by to tak bylo, je to prima," řekla s tím, že se zastavil růst počtu lidí, kteří trpí obezitou. „Potvrzuje se to, že obezita souvisí s podvýživou. Když lidé jedí více a kvalitní potraviny a mají více pohybu, obezitou trpí podstatně méně," doplnila lékařka. Lidé se podle ní začínají orientovat na zdravé způsoby stravování, konzumují více vhodných potravin a věnují stravování více času. Podle ní k tomu přispívají různé sushi restaurace a další orientální podniky, v nichž třeba rýže představuje podstatnou část nabídky.

V posledních desetiletích postupně stoupá i spotřeba ovoce, i když stále větší podíl v jídelníčku Čechů zaujímá jižní ovoce na úkor třeba jablek. „Nabídka se rozšiřuje na celý rok. Spotřebitel je hýčkán a rozmazlován. Není limitován tím, že ovoce sklidí na zahradě a pak doufá, že mu ve sklepě neshnije," míní Hrbek.

Stravovací trendy z posledních let vítají právě i potravináři. „Byli bychom rádi, kdyby spotřeba byla více pokryta z našich luhů a hájů," poukázala Večeřová na to, že značná část výrobků v českých obchodech pochází ze zahraničí, přestože stejně kvalitní jsou schopni vyrobit čeští producenti.

Palmový a kokosový olej

Lidé také stále více dávají přednost rostlinným olejům před živočišnými tuky. Pro 
dietologa Pavla Suchánka je ovšem důvod k zamyšlení, které oleje mají v celkové spotřebě zastoupení. „Spousta mléčného tuku je nahrazována palmovým a kokosovým olejem, což je špatné z hlediska výživy," vyjádřil obavy. Nehledě na to, že palmovému oleji se v současné době dostává velké pozornosti kvůli rozsáhlým požárům v Indonésii, protože původní prales je vypalován, aby uvolnil místo palmám.

Jiří Hrbek ovšem upozornil, že rostoucí spotřeba rostlinných olejů v Česku je způsobena vyšší spotřebou řepkového oleje. Ten je naopak dietology označován jako jeden z nejhodnotnějších rostlinných olejů.

Stále více lidí dává také přednost stolní vodě před sodovkou. „Tady je vidět, že mýty dokážou změnit stravovací návyky. Říká se totiž, že pitím sodovky vzniká celulitida," dodal Suchánek.

Co nám chutná?