Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi mizí v cizině. Lákáme je těžko

Praha /INFOGRAFIKA/ – Necelá třetina Čechů, kteří se odstěhují do zahraničí, se postupem času vrátí. K návratu do vlasti se odhodlává větší počet českých emigrantů, brzdí je ale strach a obavy. Podle odhadů žije 
v cizině 2,2 milionu lidí, kteří mají český původ. Mezi nimi ale nejsou ti, kteří žijí za hranicemi několik desetiletí.

9.6.2014 129
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Nejvíc Čechů se rozhodlo za hranicemi žít před rokem 1989, revolucí to ale neskončilo. Současnou emigraci podnítila Evropská unie, která otevřela hranice i pracovní trh. Dnešní migrace je motivovaná především ekonomicky, z vlasti odcházejí mladí a vzdělaní lidé,
a to z chudších regionů do vyspělejších zemí. Jen od listopadu 1989 republiku opustilo 200 tisíc Čechů.

Co dnešní emigranty na životě v cizině láká? Kariéra, lepší život, vyšší příjem a kvalitnější vzdělání. Jakmile dosáhnou vysněného, přemýšlí 
o návratu. Domů míří obvykle kvůli rodině a přátelům. „Výzkumy ukazují, že se Češi chtějí z ciziny vrátit, a to víc než lidé z jiných zemí. Jsou to odvážní lidé. Odjeli, museli se postavit v cizím prostředí na vlastní nohy a prosadit se. Jejich ztráta nás ochuzuje," říká předseda stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Grulich (ODS).

Návrat do vlasti zvažuje necelá polovina krajanů, vrátí se jich ale mnohem méně. Protože takoví lidé ovládají cizí jazyk, mají zkušenosti z jiného prostředí, lepší rozhled a jsou schopni pracovat v multikulturní společnosti, snaží se jim odborníci na emigraci návrat ulehčit. Upozorňují, že pro českou ekonomiku navrátilci představují velký potenciál.

„Nemáme tu žádné nástroje návratové politiky. Například nám chybí internetový portál pro krajany v zahraničí, kde by byly na jednom místě ověřené informace. Zatím existují pouze fóra, na kterých si Češi vyměňují zkušenosti. Je škoda, že jako moderní země něco takového nemáme," říká Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci, která spolupracuje s mezinárodním projektem Re-Turn, specializujícím se na návrat krajanů.

Možností, které by Čechům s návratem do vlasti mohly pomoct, je více. Experti navrhují informační linku, specializované kanceláře, které by navrátilcům vyřídily všechny potřebné dokumenty, nebo kurzy podobné rekvalifikačním. Kurzy, které pomáhají se začátkem podnikání, se už osvědčily na Mostecku.

„Teď se budeme ptát, o co by Češi v zahraničí měli zájem. Výsledky se poté spojí s jinými projekty, které se zabývají například návratem vědců. Cílem je vytvořit ucelenou 
a aktivní koncepci návratové politiky, jakou má Slovensko, Maďarsko nebo východní část Německa a kterou bychom řekli, že o Čechy v zahraničí máme zájem a že chceme, aby u nás uplatnili své zkušenosti," uvádí Schroth. Dodává, že investice do návratové politiky by se státu mnohonásobně vrátily.

Zatímco v návratové politice jsme pozadu, české krajany ve světě stát podporuje. Ročně ministerstvo zahraničí českým spolkům pošle 15 milionů korun. Podporuje také 36 českých škol, které navštěvuje tisícovka dětí. Ročně si školy vyžádají 1,2 milionu korun. Na výuku českého jazyka a literatury pak ČR každoročně posílá až 15 učitelů.

Česká emigrace

Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničí Karel Kühnl řekl Deníku: Svět, či jiné české město? Dnes v tom není rozdíl

Podle Karla Kühnla, který má české krajany na starosti, nelze Čechy k návratu motivovat speciálními podmínkami. Protože stát není zaměstnavatel, nemůže jim slíbit dobré zaměstnání.

Karel Kühnl

Pomáhá stát Čechům s návratem do vlasti?
Poskytujeme informační podporu. Kdokoli se může obrátit o pomoc na ministerstva nebo krajské úřady. Ministerstvo zahraničí pak stále zvyšuje podporu českých škol v zahraničí, protože návrat rodin s dětmi, které neumějí slušně česky, je mnohem složitější. Každým rokem se zvyšuje počet českých škol 
v zahraničí, které vznikají při krajanských spolcích.

Lze občany v zahraničí motivovat k návratu?
Odchod do zahraničí, stejně jako návrat je soukromé rozhodnutí jednotlivce. Motivován je ten, kdo má k návratu důvod pracovní nebo osobní. Motivovat speciálními podmínkami je problematické. Stát není zaměstnavatel, nemůžeme jim slíbit výhodné pracovní podmínky. Samozřejmě ale stojíme o návrat kvalifikovaných i méně kvalifikovaných lidí. Informační činnost bych ale nepodceňoval, lidé, kteří jsou dlouho pryč, ztrácejí přehled o tom, co je potřeba zařídit. 
I proto se mi líbí myšlenka speciálních kanceláří, které by fungovaly v každém kraji.

Zajímají se krajané o to, co se 
u nás děje?
Jak kdo. Nesetkal jsem se ale s krajany, které by nezajímal vývoj nebo situace 
v České republice. Různá je intenzita, někdo se zajímá více, jiní méně.

Jsou země, kde jsou české spolky aktivnější?
Velmi aktivní jsou Češi 
v Chorvatsku, kteří jsou 
v rámci Evropy poslední velkou kompaktní českou menšinou. Kolem města Daruvar jich žije kolem šesti tisíc. Jinde jsou také aktivní organizace, jsou ale rozptýlené. Nejčastěji pak udržují kulturní dědictví, od folklorních tanců až po literaturu a řeč. V tom jsou si podobní.

Jak je to s lidmi, kteří do zahraničí odešli po roce 1989?
Tito tzv. novodobí Češi 
v zahraničí většinou patří k těm, kteří se do krajanských spolků nezapojují. Do zahraničí se provdali nebo oženili, odešli za studiem nebo za prací. Odchod do zahraničí berou stejně, jako by se odstěhovali z Ostravy do Prahy. Většinou nevidí důvod být 
v krajanských spolcích, protože jsou v těsném spojení se svými rodinami a přáteli, do Česka i často jezdí, takže nemají potřebu spolkaření. Nedá se to ale paušalizovat. 

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

9.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 129
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT