Zapáchající kouř z komínů, který s podzimem zamořuje česká a moravská města a vesnice, neotravuje život sousedům pouze obrazně.
Podepsal se i na osudu zhruba 4800 lidí, kteří podle odhadu expertů v aktuální zprávě Státního zdravotního ústavu loni předčasně zemřeli kvůli příliš znečištěnému ovzduší.
Zdravotní komplikace působí především jemné prachové částice (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorný benzo(a)pyren a další.
A právě domácí uhelné kotle jsou hlavním původcem jemného prachu v českém ovzduší, mají asi třetinový podíl. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.
Kdo za to může
Předčasná úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší hrozí podle expertů především ve městech s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech.
Zjednodušeně řečeno: problém domácích kotlů spočívá v tom, že už tak špatný vzduch v době inverze a špatných rozptylových podmínek ještě zhoršují. Poznat to je především během podzimních večerů, kdy se v mnoha městech nedá pomalu dýchat.
„Období mezi topnou a netopnou sezonou bývá považováno za nejkritičtější," potvrzuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. „A to z důvodu vyšší pravděpodobnosti vzniku nepříznivých rozptylových situací a samozřejmě zvýšeného provozu zdrojů včetně lokálních topenišť, často provozovaných v nestandardním režimu."
Zakleté Ostravsko
Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji. A to ze tří důvodů.
Sídlí tam mnoho velkých znečišťovatelů. Blízká „Moravská brána" usměrňuje proudění směrem k Ostravě. Především v zimě navíc nad region míří znečištěný vzduch ze sousedního Polska. A město přikryje smogová poklice.
Ostatně stačí se podívat na aktuální data z moravskoslezských stanic Českého hydrometeorologického ústavu.
Na osmi z nich byly letos už překročeny povolené imisní hodnoty více než patnáctkrát, což je maximální povolený počet překročení za rok.
Srdce i rakovina plic
Co drobné částečky a na ně navázané škodlivé látky způsobují v lidském těle?
„Krátkodobé vystavení zvýšeným koncentracím se podílí na nárůstu nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdečně-cévní a dýchací, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu respiračních symptomů," říká Kotlík.
Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic.
Ostatně i podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí – o jednu příčku výše je cigaretový kouř.
„Rakovina plic patří u násk nejobvyklejším příčinám úmrtí u mužů a od roku 2009 i u žen," uvádí
Magdaléna Poppová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, který zveřejnil nejčastější příčiny, na které umírají Češi.
Vymřelé Karlovy Vary
Od roku 1990 se situace v Česku ale výrazně zlepšila. V posledních několika letech navíc pomáhají i mírné zimy.
Nejhůře na tom nejsme ani ve srovnání s Evropou. Více lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel umírá třeba na sousedním Slovensku i v Polsku. Naopak v Německu či Rakousku je tento ukazatel skoro na půlce českých hodnot.
Jenže i když se situace zlepšuje, stále je počet předčasně zemřelých kvůli znečištěnému vzduchu varující: za posledních deset let zemřelo podle odhadu zdravotního ústavu celkem skoro padesát tisíc lidí.
To je počet obyvatel například Chomutova či Karlových Varů.
Kafe
Dotyk
Dům a zahrada
iReceptář
Vlasta
Kondice
Celebrity
TN.cz
