Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi pálí kde co. Loni i kvůli tomu umřelo 4800 lidí

Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji.

15.11.2016 13
SDÍLEJ:

Zdroj: ČHMÚFoto: Deník Data

Zapáchající kouř z komínů, který s podzimem zamořuje česká a moravská města a vesnice, neotravuje život sousedům pouze obrazně.

Podepsal se i na osudu zhruba 4800 lidí, kteří podle odhadu expertů v aktuální zprávě Státního zdravotního ústavu loni předčasně zemřeli kvůli příliš znečištěnému ovzduší.

Zdravotní komplikace působí především jemné prachové částice (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorný benzo(a)pyren a další.

A právě domácí uhelné kotle jsou hlavním původcem jemného prachu v českém ovzduší, mají asi třetinový podíl. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.

Kdo za to může

Předčasná úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší hrozí podle expertů především ve městech s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech.

Zjednodušeně řečeno: problém domácích kotlů spočívá v tom, že už tak špatný vzduch v době inverze a špatných rozptylových podmínek ještě zhoršují. Poznat to je především během podzimních večerů, kdy se v mnoha městech nedá pomalu dýchat.

„Období mezi topnou a netopnou sezonou bývá považováno za nejkritičtější," potvrzuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. „A to z důvodu vyšší pravděpodobnosti vzniku nepříznivých rozptylových situací a samozřejmě zvýšeného provozu zdrojů včetně lokálních topenišť, často provozovaných v nestandardním režimu."

Zakleté Ostravsko

Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji. A to ze tří důvodů.

Sídlí tam mnoho velkých znečišťovatelů. Blízká „Moravská brána" usměrňuje proudění směrem k Ostravě. Především v zimě navíc nad region míří znečištěný vzduch ze sousedního Polska. A město přikryje smogová poklice.

Ostatně stačí se podívat na aktuální data z moravskoslezských stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Na osmi z nich byly letos už překročeny povolené imisní hodnoty více než patnáctkrát, což je maximální povolený počet překročení za rok.

Srdce i rakovina plic

Co drobné částečky a na ně navázané škodlivé látky způsobují v lidském těle?

„Krátkodobé vystavení zvýšeným koncentracím se podílí na nárůstu nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdečně-cévní a dýchací, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu respiračních symptomů," říká Kotlík.

Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic.

Ostatně i podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí – o jednu příčku výše je cigaretový kouř.

„Rakovina plic patří u násk nejobvyklejším příčinám úmrtí u mužů a od roku 2009 i u žen," uvádí

Magdaléna Poppová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, který zveřejnil nejčastější příčiny, na které umírají Češi.

Vymřelé Karlovy Vary

Od roku 1990 se situace v Česku ale výrazně zlepšila. V posledních několika letech navíc pomáhají i mírné zimy.

Nejhůře na tom nejsme ani ve srovnání s Evropou. Více lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel umírá třeba na sousedním Slovensku i v Polsku. Naopak v Německu či Rakousku je tento ukazatel skoro na půlce českých hodnot.

Jenže i když se situace zlepšuje, stále je počet předčasně zemřelých kvůli znečištěnému vzduchu varující: za posledních deset let zemřelo podle odhadu zdravotního ústavu celkem skoro padesát tisíc lidí.

To je počet obyvatel například Chomutova či Karlových Varů.

Autor: Aleš Vojíř

15.11.2016 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstavba v Praze. Ilustrační foto.
8

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

Jeroným Tejc
1 10

Tejc bude politickým náměstkem ministra Pelikána

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

Zdravotních sester je málo, trápí je přesčasy

Fakultní nemocnice Hradec Králové nemá dostatek zdravotních sester. Problém odnášejí sestry, které v nemocnici pracují. Stěžují si hlavně na přesčasy, které jsou na hranici jejich možností. Za svou práci přitom nedostávají adekvátní odměnu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT