Jeho stranický kolega 
a ministr vnitra Milan Chovanec upřesnil, že na jih Maďarska by mohlo vyrazit přes sto vojáků a policistů. „My bychom pro tyto lidi dovezli zabezpečení. Maďarsko definuje, že by zabezpečilo stravování," doplnil Chovanec. Další stovky lidí by pak mohli vyslat Poláci a Slováci. O přípravách této společné akce už ve čtvrtek mluvil šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár.

Sněmovna mezitím včera zpřísnila azylový zákon. Pokud by jeho nové znění posvětil i Senát a podepsal prezident, cizincům, kteří byli 
v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, by mělo být zrušeno povolení k pobytu. Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) úpravu vysvětloval tím, že soudy trest vyhoštění nevyužívají a o odnětí pobytového oprávnění musí rozhodovat ve správním řízení.

Sněmovna zároveň schválila Váňův návrh, aby správa uprchlických zařízení poskytla propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval také vládní výbor pro práva cizinců.

Kritika nevládních organizací

Zpřísnění pravidel kritizovaly nevládní organizace na pomoc migrantům. Ty včera také zveřejnily svůj „migrační manifest", podle něhož by se mělo Česko k uprchlíkům 
i jiným cizincům chovat. „V přístupu k migrantům jednoznačně patříme na Východ. Řítíme se směrem k Maďarsku, ne-li k Rusku. Vnímání České republiky na Západě začíná být problém. Když tam cestujeme, musíme obhajovat neobhajitelné. Západní společnost je k uprchlíkům vstřícná a ochotná pomáhat," řekl šéf Organizace na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Konsorcium nevládních organizací kritizuje český přístup k uprchlíkům dlouhodobě. Za nepřijatelné považuje třeba zajišťování zadržených v „polovězeňských" zařízeních, kde musejí pobývat také děti.

Plot v Maďarsku

Terčem kritiky se v posledních týdnech často stává Maďarsko. Zejména kvůli svému tvrdému přístupu k imigrantům anebo stavbě plotu na hranicích, který má zamezit pronikání běženců na maďarské území. Premiér Viktor Orbán ale včera vyčetl Spojeným státům a dalším zemím, včetně arabských států, že nepřijímají více uprchlíků. Podle něho většinu migrujících tvoří mladíci, kteří „spíš připomínají armádu". Maďarskem od začátku letošního roku prošlo na 300 tisíc běženců, kteří však v drtivé většině směřují na sever Evropy nebo do Německa.

Tato země ale také přitvrzuje. S možností postavit plot přišel bavorský ministr financí Markus Söder. „Když nejsou chráněny vnější hranice EU, musí německá vláda přemýšlet o tom, jak ochrání německou hranici. Jestli to nakonec budou ploty, pohraniční hlídky nebo jiné formy kontroly hranic, se teprve uvidí," řekl v časopise Focus.

V Německu se v září zaregistrovalo rekordních 170 tisíc běženců. Skutečný počet přicházejících uprchlíků je ale výrazně vyšší, přičemž bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann ho tento týden odhadl na 270 tisíc lidí.

Němečtí konzervativní politici se svými rakouskými kolegy už také navrhli, jak dalšímu přílivu běženců zamezit, a to omezením práva scelování jejich rodin. Podle rakouské lidovkyně (OVP) Dorothey Schuttenhelmové by mělo být přistěhování rodinných příslušníků uprchlíků možné nejdřív po třech letech.

Omezení nároků uprchlíků na přistěhování své rodiny žádá i místopředseda německého Spolkového sněmu Johannes Singhammer z bavorské CSU.