Pokud se českému řidiči stane, že mu dojde nafta nebo benzín a zůstane stát se zhasnutým motorem na silnici uprostřed polí, dá se to s mírnou nadsázkou považovat za umění.

Hustota sítě čerpacích stanic je totiž v tuzemsku jedna z nejvyšších v Evropě. Od jedné pumpy ke druhé je to v průměru něco málo přes čtrnáct kilometrů.

Zdroj: Deník Data / David Valenta

Kde je pump nejvíc

Pokud by tedy zmíněný zapomnětlivý řidič vyrazil od auta na jednu či druhou stranu, teoreticky by měl dorazit k benzínce zhruba za hodinu svižné chůze.

I když záleží na tom, ve kterém z českých a moravských krajů by mu motor zhasl. Vysvobození by statisticky nejrychleji dosáhl na východě republiky, tedy na Ostravsku, Zlínsku a na jižní Moravě. Právě tam je podle propočtů projektu Česko v datech nejvíce benzínek v přepočtu na jeden kilometr silnic a dálnic.

Naopak nejvíce metrů by nachodil s kanystrem v ruce na Vysočině, Plzeňsku a v jižních Čechách, kde řidič narazí na pumpu každý dvacátý kilometr.

V absolutním počtu je nejvíc čerpacích stanic ve středních Čechách. „Zároveň je tam ale nejdelší síť silnic a dálnic," komentuje statistiku Pavel Šiška z poradenské společnosti Deloitte. Od jedné pumpy ke druhé proto mají Středočeši skoro 17 kilometrů.

Fronty? U nás nehrozí

Zajímavé je i srovnání množství čerpaček k počtu obyvatel – a to i s okolními státy. Z něj vyplývá, že na nejkratší fronty u benzínek by měli narazit řidiči právě v tuzemsku.

K jedné pumpě se sjíždí v průměru 2708 Čechů, zatímco u Němců Poláků i Slováků je to dvojnásobek.

„A síť benzínek je v České republice ještě hustší, pokud si vypočítáme, kolik vychází na jednu čerpací stanici automobilů," poznamenává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

V českých krajích je to 1,3 tisíce aut na jednu pumpu, v Polsku a Německu přes tři tisíce a na Slovensku skoro dva tisíce.

Jan Preisler, Dívka v modrém
Ze světa umění: Preislerova Dívka v modrém vydražena za miliony

Za komunistů bylo míň

Kdy se síť pump u nás tak výrazně zahustila? Především po sametové revoluci, tedy v devadesátých letech.
„V bývalém Československu byl počet benzínek ovlivněn státním monopolem, na počátku osmdesátých let u nás bylo 770 čerpacích stanic, tedy zhruba jedna na dvacet tisíc obyvatel," připomíná Hana Kvartová ze SAS Institute.

František Rajtoral
Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

„V devadesátých letech pak vzniklo velké množství soukromých čerpacích stanic, přišly i nadnárodní společnosti," říká Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů. I on přiznává, že pump je nyní v zemi příliš, což vede k tomu, že některé sotva přežívají.
Toto podnikání nemá přitom nejlepší pověst. Před lety se řešilo, že část pump prosperuje i díky tomu, že podváděly s DPH při extrémně levných dovozech paliv z ciziny.

„Nepoctiví prodejci se objevují ve všech oborech a ani my se jim nevyhneme," míní Indráček. „Ale jde o velmi malé počty." (alx)