Vědci z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově v čele s Pavlem Spurným při své práci použili sedm videozáznamů pádu, které byly přístupné na internetu a byly vhodné pro určení zeměpisných souřadnic.

„Tímto celosvětovým úspěchem astronomové z Astronomického ústavu AV ČR navázali na tradici započatou již v padesátých letech minulého století," uvedl Astronomický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Poprvé v historii byl tehdy fotografován pád meteoritu, spočítána jeho dráha ve sluneční soustavě, v atmosféře Země i místo dopadu.

Z výpočtů, které akademici nyní zveřejnili, vyplývá, že pozorovaná dráha takzvaného čeljabinského meteoritu byla dlouhá 254 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce necelých 92 kilometrů nad zemským povrchem. O jedenáct sekund později se ve 32kilometrové výšce začalo rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než slunce.

Největší úlomek o velikosti kolem půl metru a hmotnosti 200 až 500 kilogramů dopadl do jezera Čerbakul, jehož led v rychlosti asi 150 metrů za sekundu prorazil. Rusové tuto část prozatím nenašli.

Dráha planetky ve sluneční soustavě nebyla podle českých vědců ničím výjimečná. „Jako mnoho podobných těles, pohybovala se po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem," uvádí zpráva o nejbližším a nejvzdálenějším místě k poloze Slunce.