Verdikt ústavních soudců zrušit omezení státní podpory stavebního spoření považuje za správný 69,8 procenta lidí, vyplývá z průzkumu společnosti SANEP.
Případného úplného zrušení státem podporovaného stavebního spoření se obávají skoro dvě třetiny dotázaných.
Ústavní soud na konci dubna zrušil úsporné změny ve stavebním spoření kvůli zneužití stavu legislativní nouze. Vládní novela snižovala státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní.
Zdůvodnění Ústavního soudu, který mimo jiné poukazoval na nepřípustnou retroaktivitu ve smluvním vztahu občana a stavební spořitelny, považuje podle průzkumu za opodstatněná a ústavně podložená 66,1 procenta lidí. Více než tři pětiny účastníků průzkumu si myslí, že Ústavní soud pod vedením Pavla Rychetského je institucí schopnou garantovat dodržování ústavního pořádku v České republice.
Případného úplného zrušení státem podporovaného stavebního spoření se obává 63,1 procenta dotázaných. Úplně zrušit státní podporu stavebního spoření chtěl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), úsporné opatření by se týkalo asi pěti milionů Čechů, kteří nyní státní podporu stavebního spoření čerpají. Proti se ale postavili koaliční partneři TOP 09 - občanští demokraté i Věci veřejné. U stavebního spoření tak zřejmě bude zavedena účelovost, například celkové využití úspor, nebo čerpání státního příspěvku by tak bylo podmíněno použitím pro účely bydlení.
S kritikou, kterou prezident Václav Klaus v souvislosti se zrušením úsporných opatření ve stavebním spoření adresoval Ústavnímu soudu, nesouhlasí podle průzkumu 63 procent Čechů. S prezidentovou kritikou verdiktu se naopak ztotožnila pětina účastníků průzkumu. Podle 53 procent dotázaných je Ústavní soud zcela nezávislou institucí a ve svých rozhodnutích nepodléhá veřejnému, ani politickému tlaku.
Klaus uvedl, že Ústavní soud se zrušením změn ve stavebním spoření pohybuje mimo českou ústavu a vstoupil do čisté politiky. Některá rozhodnutí ústavních soudců prezident kritizoval také v minulosti.
Zbytek příspěvku státu na stavební spoření za loňský rok, který byl původně zdaněn 50procentní daní, dostanou všichni klienti automaticky na účty během června. Potřebných 5,25 miliardy korun ministerstvo financí pošle stavebním spořitelnám ještě v květnu. Vláda chce tyto peníze uspořit mimo jiné snížením státního příspěvku krajům na financování dopravní obslužnosti.
Snížení státní podpory od počátku letošního roku sice Ústavní soud kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil, nepovažuje ho ale za protiústavní. Vláda tak dostala šanci do konce letoška prosadit toto úsporné opatření znovu normální parlamentní procedurou. Kalousek přitom uvedl, že novelu předloží do sněmovny v původním znění.
U smluv uzavřených do konce roku 2003 byla maximální výše státního příspěvku 4500 korun ročně, podle vládního návrhu se měla snížit na 2250 korun. U novějších smluv lidé, kteří naspořili minimálně 20.000 Kč, dostávali od státu příspěvek 3000 korun. Nově měl příspěvek klesnout na 1500 korun. Podle parlamentem schválené novely se od roku 2012 příspěvek snížil na maximálně 2000 korun.
Internetový průzkum společnost SANEP provedla na přelomu dubna a května u více než 8500 dotázaných ve věku 18 až 69 let.