Máme tendenci vyhýbat se nepříjemnému a raději zůstávat v jeskyních, psychická odolnost společnosti klesá, popsal na nedávné konferenci odborníků psychiatr a terapeut Vladimír Kmoch z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z řešení je podle něj i častější pobyt v přírodě. Kromě toho, že se v ní dá zažít dobrodružství, všudypřítomná zeleň zklidňuje mozek, zmenšuje impulzivitu, vztek i úzkost. Jenže zatímco kolem roku 1800 žila většina lidí na venkově a jen tři procenta ve městě, dnes v nich bydlí zhruba 65 procent.

„Lidé v nich navíc přestávají chodit pěšky, děti už nezažívají dobrodružství v tajemných dvorcích a uličkách, ale tráví čas na nudných hřištích zalitých drcenou pryží,“ upozornil psychiatr.

Pobyt v přírodě pomáhá podle něj zlepšit fyzické a psychické zdraví. „Ve městě se o 40 procent zvětšuje šance onemocnět poruchou nálady a o 50 procent schizofrenií. Evolučně jsme totiž žili obklopeni přírodou. Mění se to až posledních dvě stě let,“ vysvětlil Kmoch.

Syndrom vyhoření - Ilustrační foto
Nebezpečným syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech. Odborníci radí zabrzdit

Dobrodružné zážitky v přírodě jsou podle něj důležité i kvůli postcovidové vlně depresí. Podle průzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví z roku 2023 vykazují dvě pětiny žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a třetina trpí úzkostí.

Navíc přes pětinu mladých dospělých bojuje s digitální závislostí. I za jejím vzestupem stojí covid. Lockdown totiž lidi uvrhl do online světa. „Při nadužívání digitálních technologií klesá empatie a pozornost, stoupá nespokojenost, agresivita. Čím více budeme hrát videohry, tím méně se budeme bát bolesti a o 30 procent častěji můžeme spáchat sebevraždu, nebo ublížit někomu jinému,“ vyjmenoval psychiatr nebezpečí online závislostí.

Upozornil, že si lidé vypěstovali nové fobie: z vybití mobilu, z chybějící wifi nebo z pobytu offline, kdy člověku může utéct něco důležitého. Dlouhé působení v online světě podle něj také zhoršuje kvalitu spánku a hrozí dřívější onemocnění demencí. I zde by bylo řešením trávení více času venkovními aktivitami.

„Svět kolem nás není bezpečným místem a je plný rizik. Je dobré připravovat občany už od dětství na různé krizové situace,“ řekl v debatě s občany na Slovácku Petr Pavel:

Zdroj: Deník

Potřebujeme generaci odvážných

Když v roce 2021 vznikl Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě, jeho cílem bylo vrátit do výchovy a vzdělávání skutečné dobrodružství.

„Pak nám vyroste generace odvážných lidí, kteří se nebojí podstoupit riziko. Bez toho zůstaneme jako společnost stát na místě,“ vysvětlili představitelé fondu svou vizi. Podle nich je v sázce prosperita, kondice a odolnost celé společnosti. Fond proto podporuje ty, kteří pomocí zážitků v přírodě pomáhají lidem objevovat své skryté schopnosti, vedou je k aktivitě, tvořivosti, empatii a spolupráci.

Vědci zjistili, že závislost na chytrých telefonech má negativní dopady na lidskou psychiku.
Závislost na chytrých telefonech je mnohem nebezpečnější, než si lidé uvědomují

V dubnu 2024 uspořádal fond konferenci v kulturním centru Jatka 78 v pražských Holešovicích a předal své první výroční ceny těm, kteří vedou mládež k odvaze a odolnosti. „Při obraně se nelze spoléhat jen na uniformy. Společnost potřebuje lidi odolné a připravené na náročné situace,“ ocenila laureáty ministryně obrany Jana Černochová.

Podle ředitele Základní a praktické školy Arkadie v Teplicích Ivana Růžičky by se výchova měla zaměřovat na schopnost řešit problémy a nezaleknout se jich. Jenže dnešní rodiče děti naopak před problémy ochraňují. Ačkoliv se jeho škola specializuje na postižené děti, jezdí s nimi na vodu, na lyže, kola či tábory.

„Zvyšujeme tak samostatnost a sebedůvěru našich žáků, zbavujeme je strachu. Našim největším limitem jsou obavy rodičů. Musíme hodně komunikovat a vysvětlovat,“ podotkl Růžička.

Dodal, že výsledky jejich přístupu se dostavují. Absolventi se navzdory handicapu dokážou osamostatnit, mít vlastní bydlení, práci a leckdy i rodinu.

Byznys trpí

Děti hýčkané rodiči a vedené školou k biflování místo k tvůrčímu přemýšlení se stávají těžko použitelnými pro firmy.

„Rodiny a školy nám formátují lidi tak, že si je pak musíme přeformátovat. Na to je ale v byznysu málo času. My je v pohodě naučíme technické věci, těžší už je změnit jejich myšlenkové nastavení, naučit je být odolný, agilní a pružně reagovat na rychlé změny. Tyto schopnosti rok od roku klesají,“ popsala generální ředitelka společnosti SAP ČR Hana Součková.

Generální ředitelka společnosti SAP ČR Hana SoučkováGenerální ředitelka společnosti SAP ČR Hana SoučkováZdroj: Deník/Zuzana Hronová

Firmy musí dle jejích slov pracovat s uchazeči, kteří nemají dostatek empatie, týmovosti a kreativity, bojí se přiznat chybu, učinit rozhodnutí, pakliže nemají stoprocentní jistotu. „Obávají se jednat podle intuice a zkušeností, anonymně se schovávají za tým. Mladá generace nemá odvahu podnikat, raději se nechá zaměstnat. Toto byznys hrozně bolí. A když byznys v Česku nepojede, nepovede se nám dobře,“ varovala.

Psychiatrická péče v Česku prochází změnou. Není již jen o velkých léčebnách
Psychiatrie už není jen o velkých léčebnách. Přibývá služeb a lidí s problémy

Podle sociologa a ředitele analytického ústavu STEM Martina Buchtíka mají Češi obecně strach ze změn. „Považují je za zběsilé dobrodružství v okolním světě. Myslí si, že jsou ti poslední rozumní ve světě, který zaplavuje šílenství. Chtějí tomu odolat a mít se dobře,“ popsal.

Lidé v Česku podle něj neradi činí riskantní rozhodnutí, bojí se jít do sebemenší nejistoty. „Potřebujeme najít odvahu dělat chyby, odvahu bát se, mluvit o strachu. Když si připustíme vlastní strach a možnost jít do rizika, zmírníme možné následky,“ dodal Buchtík.