Šumavské hvozdy trápí kromě kůrovce v posledních týdnech také klíšťata, kterým současné vlhké a slunečné počasí velmi svědčí. Jen z Klatovska nyní lékaři hlásí šest nových onemocnění encefalitidou, proti které chrání pouze vakcíny. Očkovaných Čechů je však pořád málo, každoročně po kousnutí klíštětem onemocní až tisíc lidí, kolem deseti jich zemře.

Česká republika tak počtem případů klíšťové encefalitidy zaujímá nelichotivé první místo mezi evropskými zeměmi. Například v sousedním Rakousku byl počet infikovaných ještě v osmdesátých letech minulého století stejný jako u nás. Od té doby však stoupl počet očkovaných Rakušanů až na 80–90 procent a případů onemocnění encefalitidou výrazně ubylo. V Česku je poměr přesně opačný, očkovaný je jen zhruba každý desátý člověk. Klíšťová encefalitida je přitom velmi zákeřná a nelze ji léčit žádnými antibiotiky.

Klíšťata

„Probíhá ve dvou fázích. Do měsíce od přisátí klíštěte se u člověka objeví chřipkové příznaky, které mnohdy odezní. Ve druhé fázi pak přijdou silné bolesti hlavy se zvracením. Převážně u starších lidí může dojít k závažnějším komplikacím, které zahrnují těžkou poruchu vědomí s rizikem smrti, ale také trvalé následky, zejména obrnu horní končetiny a ramenního pletence,“ varoval před podceněním nemoci primář kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Luděk Rožnovský.

Před infikovanými klíšťaty se přitom člověk neschová. Už dávno totiž neplatí, že žijí jen ve volné přírodě. V posledních letech se rozšířila také do městských parků. Nakazit se tak člověk může, aniž by vyrazil do přírody. Teritorium, kde tito cizopasníci působí, se přitom stále rozšiřuje. „Dřív žili jen do nadmořských výšek kolem 700 až 800 metrů. Poslední výzkum prokázal, že se dostali do oblastí ležících až 1100 metrů nad mořem,“ uvedl Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.