Podle vedoucího české expedice Miroslava Bárty z egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak podařilo o tisíc let posunout současné vědomosti o přítomnosti starých Egypťanů v oblasti oázy Baharíja. Dosud totiž odborníci v této lokalitě nacházeli doklady pro osídlení z faraonské doby až od poloviny druhého tisíciletí před Kristem.

Bárta uvedl, že objev je velmi atraktivní zejména z výzkumného hlediska. "Dokazuje to, že Egypťané Baharíju už v této době (třetí tisíciletí před Kristem) používali. Mohli ji využívat jako přestupní stanici na svých výpravách dál do hlubin Západní pouště. Byli schopní cestovat stovky a stovky kilometrů oblastmi, které jsou v současnosti vysloveně pouštní," řekl ČTK.

Podle něj hlavním cílem podobných výprav byl především obchod. "Chodili do Západní pouště pro různé nerostné suroviny. Také tudy dále chodili do Afriky, kde se setkávali s jinými společnostmi, se kterými měnili zboží," doplnil. Tuto hypotézu by měla v příštím roce ověřit česká vědecká expedice do oblasti pouštní planiny Gilf Kebír. "Chceme se pokusit zmapovat jednotlivé cesty, které spojovaly Gilf Kebír s údolím Nilu a oázami," řekl Bárta.

Ve výzkumu v oblasti Baharíja, který začal před šesti lety, chtějí Češi nadále pokračovat. "Jedině když se odkryjí jednotlivé sídelní struktury, tak si můžete udělat obrázek o tom, jaká povaha toho sídliště byla. Našli jsme tam jeden druh keramiky, u kterého zatím moc nevíme, k čemu sloužil. Bylo to velmi specifické sídliště," konstatoval Bárta. Podle něj může objev posílit prestiž celé české egyptologie. Na projektu se kromě egyptologů z Univerzity Karlovy podíleli například také jejich kolegové z Archeologického ústavu Akademie věd.

Český výzkum v Egyptě má dlouhou tradici. V Západní poušti čeští vědci již dříve například objevili římské vily a dílny. Podle egyptologů mohly pocházet z doby, kdy se už rozpadala Římská říše, ztrácela v Egyptě své državy a šířilo se křesťanství.

V roce 2005 čeští archeologové prozkoumali dosud nejstarší hrobku v pohřebišti egyptských faraónů - Abúsíru. Pochází z 28. století před Kristem, tedy zhruba do doby panovníka Džosera, stavitele nejstarší egyptské pyramidy.

Vědci už dříve v Abúsíru také našli mnoho šachtových hrobů, které byly vybudovány v letech 530 až 525 před Kristem. Jedna z velkých hrobek, které prozkoumali, patřila podle egyptologa Ladislava Bareše admirálovi Vadžahorresnetovi. Kvůli spolupráci s tehdejšími perskými dobyvateli Egypta bývá také označován jako "kolaborant" nebo "zrádce Egypta".