Česká ústava vznikla v souvislosti s následným rozdělením Československa, které bylo podle Němcové tehdy nevyhnutelným krokem. „Poslanci České národní rady byli v mnohém odkázáni na dohodu a nikdo z nich přesně nemohl vědět, co a jak se z ústavy osvědčí. Dnes víme, že přes všechny těžkosti česká ústava v testu časem uspěla," uvedla předsedkyně Sněmovny.

Štěch je do současnosti přesvědčen o tom, že s rozdělením společného státu Čechů a Slováků většina obyvatel nesouhlasila a autoři ústavy tvořili základ pro něco, s čím se lidé neztotožňovali. Navzdory tomu v ústavě převažují pozitiva.

V některých bodech nenaplněna

„Ústava je podle mého názoru dobrý a úspěšný základní zákon," soudí šéf horní komory. Negativa podle něho vyplývají z toho, že v některých bodech nebyla dosud naplněna. Štěch se zmínil o účinném zákonu o státní službě a obecném referendu. Zároveň se vyslovil proti tomu, aby byla ústava měněna často a podle aktuálních politických přání. „Právě to se nám zatím příliš nedaří," poznamenal Štěch.

Tehdejší Česká národní rada přijala českou ústavu v polovině prosince 1992. Zpracovala ji komise v čele s tehdejším premiérem ODS a nynějším prezidentem Václavem Klausem; jejím místopředsedou byl politik někdejší Občanské demokratické aliance Jan Kalvoda a sekretářem lidovecký politik Cyril Svoboda.

Ústava byla za dvě desítky let několikrát měněna. Zřejmě nevýraznějším zásahem bylo zavedení přímé volby prezidenta místo parlamentní. První volba hlavy státu obyvateli se uskuteční v lednu.