Komentátoři zdůrazňují, že odešla osobnost, která provázela život několika generací. Gott se podle nich stal jedním ze symbolů posledních desetiletí navzdory střídání režimů i hudebních žánrů. Věnují se ale také rozhodnutí vlády rozloučit se s Gottem státním pohřbem a smutkem.

Mladá fronta věnovala Gottovi všech 16 stran celostátního vydání. Deník mapuje jeho profesní i soukromý život, boj s rakovinou, přináší vzpomínky jeho souputníků i mladých kolegů a připomíná také Gottův vztah k filmu či výtvarnému umění. Zprávy doprovází velkým počtem fotografií z různých období Gottova života.

"Ano, poznamenal všechny žijící generace této země. Ty, kteří zažili éru Novotného, reformní komunismus, Husákovu normalizaci, éru Havla, Klause i Zemana. Ti všichni znají Karla Gotta, ať už jeho písně sami vyhledávali, nebo jimi opovrhovali. Ale ten hlas, ta tvář, to jméno je dostihly všude - stačilo pustit rádio, televizi nebo otevřít časopis. V tomto smyslu byl Karel Gott reprezentantem společnosti po uplynulých šedesát let," napsal komentátor Lidových novin.

Vysloužil si respekt

Deník Právo věnuje Gottovi první čtyři strany dnešního vydání. Komentátor Práva ve sloupku píše, že ho vždy fascinoval osobní vztah, který má ke Gottovi každý Čech. "Nedá se popřít, že v zemi, která prošla v krátké době tolika složitými obdobími a kde lidé velmi často vzdávali někomu pocty z povinnosti nebo ze strachu, si právě on vysloužil specificky důvěrný druh respektu," uvádí.

S Gottem musel podle komentátora prožít život každý, kdo se v československém prostoru narodil od druhé poloviny 20. století. "Mohl ho milovat či nemilovat, určitě si ale musel zvyknout, a na co je člověk zvyklý od kolébky, s tím se loučí vždycky těžko," soudí autor. V závěru přiznává, že v něm hrklo, když politici rozhodli doprovodit Gotta na poslední cestu s nejvyššími státními poctami. "Ale vlastně: Koho jiného?," uzavírá sloupek Právo.

Také Hospodářské noviny komentář věnují vládnímu rozhodnutí uctít Gotta státním smutkem. "Státní smutek vláda nahánějící popularitu schválila bez váhání," poznamenává komentátor HN. Není podle něj neslušné připomenout, že uctívaný zpěvák některé události ze svého života bagatelizoval a zamlžoval.

Anticharta

Připomíná v této souvislosti antichartu a zejména Gottův dopis šéfovi československých komunistů a prezidentovi Gustavu Husákovi. "Pod vlajkami na půl žerdi bychom si mohli připomenout také - nebo především - ty umělce, kteří s režimem dosazeným okupanty nevyjednávali i za cenu toho, že na dvacet let zmizeli z očí," uzavírají HN komentář.

Speciální památeční vydání na dnešek připravil Blesk. List je zaplněn fotografiemi, vzpomínkami na Gottovu hudební kariéru od jeho začátků, na zpěvákovy úspěchy, životní mezníky, ale také na zdravotní problémy. Deník rovněž otiskl poslední rozhovor, který s Gottem vedl na začátku letošního roku.

Zpráva o Gottově úmrtí vyvolala velký mediální ohlas bezprostředně poté, co o něm jeho rodina v úterý dopoledne informovala, a to v Česku i v sousedních zemích, kde byl český zpěvák rovněž velmi populární. Gott se stal celý den hlavním tématem zpravodajských televizí, rozhlasových stanic, internetových serverů či sociálních sítí. Televize i rádia kvůli úmrtí nepopulárnějšího českého zpěváka zařadily do večerního vysílacího času dokumenty o Gottovi, jeho koncerty či pořady, v nichž vystoupil.