Souhlas s ratifikací dohody dala dolní komora hlasy 115 ze 144 přítomných poslanců. Podpořili ji zástupci pěti vládních stran a většinově zákonodárci opozičního hnutí ANO. Proti hlasovalo 14 přítomných poslanců SPD a čtyři z ANO. Hnutí SPD předtím neprosadilo odročení projednávání smlouvy na neurčito. Pro tento návrh hlasovalo 18 poslanců z SPD a ANO ze 151 přítomných zákonodárců.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku další bezpečnostní záruku. Cenná je podle ní i kvůli nynější bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová. Rovněž podle opozičního hnuti ANO, s jehož stanoviskem vystoupil Radek Vondráček, smlouva prohlubuje bezpečnost a navazuje na české členství v Severoatlantické alianci.

Poslanec a šéf hnutí ANO Andrej Babiš
Obrannou smlouvu mezi USA a ČR podpořím. SPD říká nepravdy, uvedl Babiš

Naopak představitelé SPD žádali ke smlouvě celostátní referendum či aspoň její schvalování ústavní, třípětinovou parlamentní většinou, protože podle předsedy klubu SPD Radima Fialy znamená zásah do svrchovanosti. Smlouva je podle něho nerovná a Česko je v ní podřízenou stranou.

Fiala na následné tiskové konferenci SPD řekl, že hnutí by se kvůli dohodě obrátilo na Ústavní soud, pokud by pro podnět mělo dostatečný počet poslanecký podpisů. Je jich potřeba nejméně 41, poslanců SPD je 20. „SPD říká jasné ‚ne‘ americkým vojákům a cizím základnám v České republice,“ zopakoval na plénu lídr SPD Tomio Okamura.

Další poslanci SPD poukazovali například na to, že obyvatelé jsou na přítomnost cizích vojsk citliví vzhledem k ‚dočasnému‘ pobytu sovětské armády v někdejším Československu po roce 1968. „Vystavujete Českou republiku nebezpečné válečné hře,“ řekl Karel Sládeček. 

Americký konvoj v Náchodě v roce 2015
Obrannou smlouvu s USA má většina Evropské unie. Přidá se i Česko

„Není to smlouva o spolupráci, ale smlouva o budoucí vojenské přítomnosti Spojených států v České republice, která umožňuje ozbrojeným silám Spojených států používání vojenských prostor a budov,“ prohlásil jeho kolega z SPD Radovan Vích. Ondřej Lochman z koaličního hnutí STAN pak nabádal poslance SPD, aby smlouvu s rokem 1968 neporovnávali.

„Američané sem nepřijedou s tanky a nebudou zde střílet do lidí a nebudou zde unášet českou vládu,“ zdůraznil.

ANO prosadilo doprovodné usnesení 

Hnutí ANO prosadilo s koaliční podporou doprovodné usnesení, v němž Sněmovna uvedla, že uzavření dohody znamená prohloubení praktické obranné spolupráce se Spojenými státy a přispívá k vyšší bezpečnosti Česka.

Dolní komora také zdůraznila, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám bez předchozího českého souhlasu právo budovat v Česku stálé vojenské základny ani v tuzemsku trvale pobývat. Rovněž nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní.

Pro body návrhu o základnách, pobytu amerických vojáků a o jaderných zbraních hlasovali i poslanci SPD.

Z návštěvy amerického ministra obrany Lloyda Austina v Praze. Na snímku česká ministryně obrany Jana Černochová.
Vláda schválila smlouvu o obranné spolupráci s USA. Základnu v Česku neznamená

Zhruba čtyřicetistránkový dokument pojednává o mnoha oblastech, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Zabývá se například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil.

Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v ČR. Součástí dohody je i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.