Upravovat rychlost na dálničních úsecích se nebude jen směrem nahoru. Ministerstvo dopravy chce po vzoru Německa či Rakouska umožnit i snížení maximální povolené rychlosti. „V případě špatné viditelnosti by mohla být maximální rychlost lokálně omezená. Naopak za dobré viditelnosti a na moderním a bezpečném úseku může být povolená vyšší rychlost,“ vysvětluje Kupka.

Cyklista - Ilustrační foto
Zmatení řidiči i cyklisté. Pletou si cyklopruh a koridor, zjistil průzkum

Někteří experti na dopravu s takovýmto záměrem nesouhlasí. Zvýšením rychlosti se podle nich z dálnic stane závodní dráha. Řada řidičů už totiž nyní ignoruje stotřicítku a běžně jezdí rychlostí 150 km/hod.

„S vyšší rychlostí je potřeba k zastavení delší brzdná dráha. Nehoda ve vyšší rychlosti znamená tragičtější následky. Roky řidiče upozorňujeme, že rychlost může zabíjet. Nyní vysíláme vzkaz, že na rychlosti zase až tak nezáleží. Hrozí i určité riziko, že někteří řidiči ztratí jistou vnitřní zábranu a budou rychleji jezdit i po silnicích prvních tříd,“ obává se předseda Platformy Vize 0 a odborník na bezpečnost v dopravě Roman Budský.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se přijel podívat, jak pokračuje výstavba  úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem.
Není kamení. Stavbaři na dálnici D4 použijí i hlušinu z uranových dolů

Záměr už dříve kritizoval i Ústřední automotoklub (ÚAMK). Opírá se přitom o tři pomyslné body, proč je v Česku zavedení vyšší povolené rychlosti nereálné, byť jen na některých úsecích. „Je to kvalita dálnic. Když na některých místech musí být zrekonstruovaná D1 znovu opravována, pak se asi nedá hovořit o nadstandardní kvalitě. Důležitá je i kvalita vozového parku, jenž u nás dosahuje průměrného stáří patnáct let. Dalším bodem je disciplinovanost řidičů a jejich zkušenosti. Co z toho splňujeme?“ ptá se mluvčí Igor Sirota.

Dvě kategorie přestupků

Jenže šéf resortu dopravy takové obavy nesdílí. V novele se totiž nepočítá pouze s legalizací rychlejší jízdy po některých dálničních úsecích, ale také s „přestavbou“ bodové systému. To by měli pocítit především nezodpovědní řidiči, naopak ti s „drobným“ neúmyslným proviněním se obávat nemusí. Přestupky budou nově rozdělené do kategorií dvou, čtyř či šestibodových. Přičemž mezi ty nejvážnější, tedy šestibodové, bude patřit například jízda pod vlivem alkoholu, vjetí na železniční přejezd přes zákaz, ale i odmítnutí podrobení se testu na alkohol a jiné návykové látky.

Zdroj: DeníkPrávě odmítnutí testu vyjde v budoucnu řidiče draho. Ve správním řízení hrozí pokuta až 75 tisíc korun a až tříletý zákaz řízení, zatímco dnes takový řidič může „vyfasovat“ zákaz řízení maximálně na dva roky a pokutu 50 tisíc korun. „To je velmi výrazný přínos, aby se situace na silnicích stala bezpečnější. Vyčítat návrhu v tomto směru zbytečné riskování kvůli umožnění jízdy po dálnici ve větší rychlosti je zbytečné,“ dodává Kupka.