Zpráva nastiňuje, jak jednotlivé země z 34 států OECD (21 z nich tvoří státy EU) přistupují k oblasti vzdělávání.

„Země OECD vydají v průměru na vzdělání veřejné a soukromé finanční prostředky ve výši 6,2 procenta jejich HDP, ČR se řadí mezi sedm zemí s výdaji menšími než pět procent HDP," uvedlo ministerstvo s tím, že ČR dává podle zprávy 4,8 procenta HDP. Michaela Kleňhová z ministerstva ale zároveň upozornila, že ČR patří mezi šest zemí s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka v letech 2000 až 2009.

Jedním ze závěrů, na které dnes poukázala i Evropská komise, jež s OECD na zprávě spolupracovala, je to, že učitelský sbor v některých zemích stárne. Podle jedné z tabulek, která pracuje s daty z roku 2010, devět států OECD má na středních školách více než 40 procent učitelů starších 50 let. Je mezi nimi i Česko, v němž se jejich množství blíží 45 procentům, což je pátý nejvyšší počet ze všech zahrnutých zemí. V Itálii a v Německu je učitelů nad 50 let dokonce více než polovina.

„Příčina může být jednak posun odchodu do důchodu, jednak to, že nám klesá počet dětí a nepřijímáme nové učitele a jednak i to, že mladí lidé ne tak často po vystudování vysoké školy pedagogického směru odcházejí učit," vysvětlila Kleňhová. Ministerstvo chce proto do roku 2014 zavést kariérní řád pro učitele, mladé lidi by do škol měla přilákat vidina zvyšujícího se platu podle dosaženého vzdělání.

Čeští kantoři mají ale zatím v přepočtu na paritu kupní síly nižší platy než většina jejich zahraničních kolegů. Údaje ale pocházejí z roku 2010, tedy ještě před navýšením učitelských platů.

Méně času ve škole

Čeští učitelé na druhém stupni a středních školách však zároveň tráví v práci méně času. Zatímco český učitel na střední škole pracuje zhruba 617 hodin ročně, kantor v zemích OECD tráví ve škole 658 hodin ročně. Naproti tomu vyučovací doba českých učitelů na prvním stupni základních škol je nadprůměrná.

Ministerstvo školství dnes na tiskové konferenci poukázalo také na to, že Česko patří mezi země s nejvyšším podílem lidí se středoškolským vzděláním (75 procent) a nejnižším podílem těch, kteří mají pouze základní a nižší vzdělání (osm procent). Co se týká podílu vysokoškoláků, Česko je se 17 procenty výrazně pod průměrem OECD, mladých Čechů s titulem ale rychle přibývá. Čeští vysokoškoláci totiž mají o 82 procent vyšší plat než středoškoláci, ve vyspělých zemích si lidé s VŠ vydělají o 55 procent víc.

Negativním trendem je prý ale mírné snížení podílu dětí navštěvujících školky. „Velmi mnoho dětí nám zůstává v režimu odkladů základního vzdělávání, to je 21 procent dětí v České republice. Takže my musíme se tím zabývat, někde třeba i přesvědčovat rodiče, aby prostě neblokovali místa ve školkách," nastínil možné řešení ministrův náměstek Jiří Nantl.

Výdaje na vzdělání ve 21 státech EU, které jsou zahrnuty do zprávy, dosahují v průměru na jednoho studenta od základní až po vysokou školu 9122 dolarů (175.000 korun) ročně. Průměr mezi státy OECD je o něco vyšší – 9252 dolarů (178.000 korun).