Zdravotní stav Čechů je srovnatelný s jejich vrstevníky v Nizozemsku a Finsku. Ještě v 65 letech mají muži i ženy šanci na osm až devět let života bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů. „Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem ČR na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se Česko propadá až na 17. místo v EU," uvedl vedoucí expertního týmu Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Pro měření pracovní schopnosti používají odborníci index, jenž odráží například zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka. V Česku dosud vědci zkoumali jen malý vzorek, i ten však ukázal, že téměř 40 procent nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou, a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti. Obecně jsou na tom hůře lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky.

Větší vzorek zaměstnanců nyní odborníci zkoumají v projektu Implementace age managementu v ČR. Vzejdou z něj návrhy konkrétních opatření a referenční hodnoty pracovní schopnosti. Do projektu se zapojili někteří zaměstnavatelé, například Policie ČR, ČEZ, Úřad práce a Komerční banka, kteří umožňují dotazníkové zjišťování indexu u svých zaměstnanců či klientů. Projekt začal loni, skončí příští rok. Je součástí Národního akčního plánu přípravy na pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017, ministerstvo práce a sociálních věcí na výsledky podle náměstkyně Jany Hanzlíkové čeká se zájmem.

Průměrný věk v Česku v roce 2013 byl 41,3 roku, do roku 2050 se podle odhadů zvýší téměř na 49 let. Věková struktura populace míří k doposud nepoznané obrácené pyramidě. Mezi nezaměstnanými je v Česku v současnosti více než 150.000 lidí přes 50 let. Celkově počet nezaměstnaných na konci srpna přesáhl 535.000.

Starší lidé se někdy podceňují

Odborníci se shodují v tom, že k lepšímu pracovnímu zapojení starších lidí přispívá například snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek a pružnějších pracovních úvazků. Současně je nutné změnit celkový postoj ke stárnutí, využívat silných stránek zkušenějších zaměstnanců a naučit se těžit z mezigenerační spolupráce. Sami starší lidé se podle Novotného někdy podceňují, přestože jejich pracovní schopnost je stále vynikající. Mladí lidé zároveň musejí vědět, že jejich pracovní dráha bude delší než u generace jejich rodičů, a dbát proto na své zdraví a vitalitu.

Úřad práce ČR se podle Jiřího Fukana z brněnské pobočky snaží pracovat se staršími nezaměstnanými individuálně, důležité je poskytnout jim co nejvíce informací o možnostech, které by jim pomohly najít zaměstnání. „Teď například spouštíme pro 60 nezaměstnaných nový poradenský program, v němž využijeme poznatky age managementu," řekl Fukan. Pokud se program osvědčí, může se přenést do dalších krajů.