V databázi Neomat je podle ní nyní zaneseno 80 slov začínajících "korona" a 11 slov s počátkem "corona". "Takových výrazů však je a bude mnohem více, do databáze se budou průběžně dopisovat," uvedla.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE. 

Podle Liškové už dnes asi nikoho nepřekvapí výrazy jako koronákaza, koronaepidemie, koronakrize, koronadeprese, koronapanika, koronténa (karanténa kvůli koronaviru) či koronáč (koronavirus). Na aktuální dění ale reagují i slovní spojení, která neobsahují první část "korona", řekla. Jako příklad uvedla sousloví "škola v pyžamu", které označuje způsob výuky na dálku v době, kdy jsou školy kvůli šíření koronaviru zavřené.

Zemědělci v okolí Házmburku využívají pěkného počasí k setí jařin.
Nejprve hraboši, potom koronavirus. Zemědělci čelí složité situaci

Na bohatost češtiny ukazuje existence novotvarů se stejným významem. Ústav podle Liškové zaznamenal například synonyma pro člověka, který se v pandemické situaci chová nezodpovědně. Používají se pro něj výrazy koronaidiot nebo covidiot, uvedla. Mezi novotvary jsou ale i některé výrazy, které se špatně vyslovují, jako třeba koronapokalypsa nebo koronagrilsezona.

Nekorektní výrazy 

Vyskytují se i jazyková spojení, která jsou podle Liškové problematická z hlediska politické korektnosti. Týká se to třeba označení nemoci COVID-19 jako "čínské chřipky", což odkazuje na skutečnost, že se onemocnění způsobené novým koronavirem objevilo poprvé na konci loňského roku v Číně.

Takzvané neologismy, tedy nová slova v jazyce, vznikají podle Liškové často vlivem společenských událostí. Důležitým důvodem je snaha ulevit si v psychicky náročné situaci a pobavit ostatní, uvedla. I proto se například v neformální komunikaci na sociálních sítích v současnosti vyskytují převážně hravá, nespisovná až vulgární slova, podotkla.

Růžový Slon má kamennou prodejnu uzavřenou, ale e-shop a expedice, ty jedou naplno.
Šéf sex-shopu: Objednávky stouply. Klienti berou i lubrikační gely s dezinfekcí

Životnost novotvarů v souvislosti s koronavirem není podle Liškové možné předvídat. S větší pravděpodobností se podle ní uchytí slova, která se budou užívat napříč společností a snadno se vysloví a napíšou. Většina příležitostných slov nicméně podle jazykovědkyně po odeznění pandemie zase zapadne.

"Nebude třeba vařit rouškovku (vyvářet roušky), hrát rouškovanou (nosit roušky) či roušičky (šičky roušek) nebudou již ověšovat rouškovník (sloup pro zavěšení roušek zdarma)," uzavřela.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník