Premiér Petr Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.

Jak vidí premiér Petr Fiala válku na Ukrajině: 

Český premiér Petr Fiala.
Evropa by mohla zbrojit více. O míru ať si Ukrajina rozhodne sama, říká Fiala

K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).

Lipavský ve středu novinářům v Bruselu řekl, že na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Ministerstvo obrany na dotaz serveru Seznam Zprávy odpovědělo, že z peněz zatím přislíbených pro českou iniciativu lze nakoupit zhruba 500 tisíc kusů dělostřelecké munice.

Český návrh

Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii předložil Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince - půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů ráže 122 milimetrů.

Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.