Nová několikatisícová jednotka má být podle představ NATO součástí reformovaných aliančních sil rychlé reakce (NRF) a má být schopna zasáhnout v případě potřeby do dvou dnů. Lídři aliance její zřízení dnes potvrdili v rámci takzvaného Akčního plánu připravenosti spolu s body, jako je reforma velitelských systémů, zpravodajství či úpravy vojenských plánů.

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko také další možnosti zapojení do práce budoucího uskupení: ministr se zmínil o logistice či o českých protichemických odbornících. ČR byla podle něj jednou z prvních zemí, která oznámila konkrétní příspěvek.

Britský premiér David Cameron dnes ráno ohlásil, že Británie přispěje do uskupení až 3500 vojáky. Podle něj by toto uskupení mělo být schopné do dvou až pěti dnů zasáhnout kdekoli na světě.

Konkrétní podobu budoucího uskupení teprve doladí vojenští odborníci aliance. Z vyjádření aliančních politiků je dosud zřejmé, že síla má mít velikost brigády, tedy okolo 4000 či 5000 vojáků, a má mít k dispozici leteckou i námořní podporu a také speciální jednotky, tedy i zvažovaný český příspěvek. Velitelství by zřejmě mohlo být umístěno v polském Štětíně.

Nové uskupení o velikosti brigády

Nové uskupení má být schopné velmi rychle reagovat na ohrožení, protože bude využívat předem připravené zásoby na území členských zemí, například munice a paliva. Podle slov generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena tak bude moci „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě".

Koncept vznikl jako alianční reakce na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruském zabrání Krymu a na ukrajinskou krizi. Především východoevropské členy NATO vývoj znepokojil a přiměl je k požadavku, aby na jejich území byla větší přítomnost aliančních sil. Volání například Estonska po zřízení trvalé základny NATO ale zůstalo nevyslyšeno. Jednotky nově vznikajícího uskupení, které v něm budou rotovat, budou zřejmě umístěny ve svých domovských zemích, společně budou ale intenzivně cvičit.

„Jedno z těch ponaučení z minulosti je, že v té rychlosti by aliance na nějaký rychle se objevivší konflikt neuměla reagovat rychle a účinně," vysvětlil dnes český ministr obrany Martin Stropnický.

Podle něj se nyní detaily plánu bude zabývat vojenský velitel aliance v Evropě a jeho tým a vojenský výbor. Ministr obrany proto čeká, že v příštích týdnech by mohl do Prahy dorazit už konkrétní požadavek.

„Když už se mluví o rychlé reakci, tak jsme se snažili reagovat rychle a po dohodě s náčelníkem generálního štábu (Petrem Pavlem) jsme nabídli v kuloárech, že 150 mužů ze speciálních sil bychom byli schopni poskytnout takřka obratem," dodal ministr.

Jeho vládní kolega a šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek připomněl možnost nasazení českých důstojníků do štábu ve Štětíně či expertů přes logistiku. „Rozhodně Česká republika v tomhle nezůstane bokem," dodal.