Řekl to koordinátor výzkumného programu Vesmír pro lidstvo Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd (AV ČR).

Sonda Solar Orbiter ponese deset vědeckých přístrojů, z nichž na čtyřech se podíleli Češi. Patří mezi ně rentgenový dalekohled STIX s českým napájecím zdrojem nebo koronograf METIS, pro který vybrousilo zrcadla centrum TOPTEC v Turnově. Centrum patří pod Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Sonda měla původně začít svou cestu ke Slunci v únoru 2019, podle Heinzela se ale patrně o rok opozdí kvůli průtahům s kompletací. Všechny přístroje už jsou dodané, a tak se čeští odborníci mohou zaměřit na další mise.

Jednou z nejzajímavějších je podle Heinzela Proba-3. Jde o koronograf, tedy přístroj k pozorování sluneční koróny. "ESA chce otestovat řízený let dvou satelitů. Budou 150 metrů od sebe a jejich spojnice musí mířit ke Slunci," popsal koordinátor českého výzkumného programu. Sluneční korónu lze ze Země pozorovat jen velmi omezeně, nejvhodnější je k tomu doba úplného zatmění Slunce, které ale trvá jen několik minut. Proba-3 se bude skládat ze dvou satelitů, z nichž zakryje Slunce kruhovou deskou, přes niž se na tuto hvězdu bude "dívat" druhý ze satelitů.

Vzájemnou vzdálenost a polohu satelitů bude měřit a kontrolovat laserový paprsek, při odchylkách se spustí manévrovací systém, který je zkoordinuje. V turnovském centru vznikají pro koronograf optické čočky, další česká firma dodá "dvířka", která budou dalekohled zavírat ve chvílích, kdy nebude pozorovat Slunce. Vypuštění systému Proba-3 je plánované na konec roku 2020.

O dva roky později má se svou cestou k Jupiteru začít sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Na tomto projektu se podle Heinzela podílí Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Sonda bude putovat na místo určení osm let. Má zkoumat atmosféru a magnetosféru Jupiteru a také čtyři jeho největší měsíce, Io, Europu, Ganymed a Callisto. Zvláštní pozornost se dostane Ganymedu jako jedinému měsíci ve Sluneční soustavě, který generuje vlastní magnetické pole, a také Europě, u níž se sonda pokusí změřit tloušťku ledové krusty. Češi pro JUICE navrhli napájecí zdroj. Museli se přitom vyrovnat s velkou vzdáleností Jupiteru od Slunce, která znamená nedostatek energie.

Čeští vědci, konkrétně skupina kolem Reného Hudce z Astronomického ústavu, se podílejí i na velkém rentgenovém dalekoholedu ATHENA, který se bude "dívat" za hranice Sluneční soustavy. "Bude pro pozorování velmi vzdálených zdrojů rentgenového záření, které souvisí s černými dírami nebo s jádry galaxií," objasnil Heinzel. Mise má začít v roce 2028.

Na výzkumu vesmíru se kromě AV ČR podílejí i vysoké školy a také české firmy. Výsledky jsou podle Heinzela důležité nejen pro poznání, ale i pro průmysl. Podniky si při nich vyzkouší technologie v tak náročných podmínkách, s jakými by se na Zemi nikdy nesetkaly.