Kliknutím zvětšíteSrovnání PISA se koná každé tři roky. Zatímco v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487 bodů, loni nasbírali 490 bodů. Nejlepší Estonci získali v minulém roce 523 bodů a průměr EU činil 482 bodů. V matematice měli Češi před čtyřmi roky 492 bodů, loni 499 bodů, průměr EU byl 489 bodů. V přírodovědě dosáhli školáci z Česka v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli 497 a průměr EU činil 484 bodů.
Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V Česku se ho zúčastnily patnáctileté děti z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnáziích a prvních ročníků středních škol. S nejlepšími výsledky v testování PISA skončila například Čína, Tchaj-wan, Korea nebo Estonsko, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Poslední ročník se zaměřil hlavně na čtenářskou gramotnost. Podle Zatloukala v ní dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Ústřední vrchní inspektor ale upozornil, že zatímco výsledek z posledního testování je průměrný, v roce 2000 byl podprůměrný. "Je to způsobeno tím, že řada zemí se zhoršila, ale zejména proto, že přistoupila řada dalších zemí, které dosáhly výrazně horšího výsledku," vysvětlil.
Největší problém? Porozumění textu
Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Naopak nadprůměrní jsou v mezinárodním srovnání při vyhledávání informací v textu a práci s ním, dodal. Podle Zatloukala testování rovněž ukázalo, že podíl patnáctiletých žáků v ČR s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností tvoří asi pětinu všech. Tito školáci jsou kvůli tomu ohroženi rizikem budoucí neúspěšnosti ve škole i v profesním uplatnění.
V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle něj výsledek ČR v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil nejlepším českým výsledkům, kterých žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice v ČR 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni.
Výsledky testování také podle Zatloukala opět potvrdily rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Zatímco nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejlépe je na tom Praha, Plzeňský a Zlínský kraj. Rozdíly v dovednostech žáků mezi Ústeckým krajem a Prahou představují zhruba dva školní roky, podotkl inspektor. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce dál analyzovat, řekl Zatloukal.
V mezinárodním srovnání podle něj čeští žáci dosáhli výrazně lepších výsledků než odpovídá výdajům na vzdělávání. S ministrem Robertem Plagou (ANO) se shodl na tom, že je třeba dál navyšovat rozpočet školství. Peníze navíc by podle nich měly jít nejen na platy, ale také na další vzdělávání učitelů i investice pro inovace ve výuce.
Nůžky se znovu rozevřely, varují experti
Výsledky mezinárodního testování PISA nejsou pro Česko podle odborníků příliš pozitivní. Za mírným zlepšením českých žáků v něm stojí hlavně výborné dovednosti a znalosti malé skupiny těch nejlepších. Výsledky ukazují, že se v ČR stále nedaří odstraňovat rozdíly v kvalitě výuky mezi různými školami a regiony, vyplývá z komentářů vzdělávací společnosti EDUin a Arnošta Veselého, který vede expertní skupinu, jež připravuje strategický dokument pro vzdělávací politiku do roku 2030.
"Nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími výkony českých žáků se oproti předcházejícímu mezinárodnímu srovnání opět rozevřely, to není dobrá zpráva pro české školství," uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Podle Veselého je právě toto zřejmě nejdůležitější poselství ze zveřejněného srovnání PISA. Zjištění je podle experta obzvlášť zarážející proto, že Česko jinak nepatří mezi země s velkými rozdíly mezi obyvateli.
Podle Zatloukala testování ukázalo, že pětina patnáctiletých žáků v ČR s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností tvoří asi pětinu všech. Nejlepších výsledků dosahuje asi osm procent žáků, dodal. Společnost EDUin upozornila, že například v Estonsku či ve Finsku dosahovali žáci vyrovnaných výsledků. Počet žáků, kteří svým výkonem spadli do nejnižší z šesti úrovní čtenářské gramotnosti, je v těchto zemích minimální, uvedla mluvčí EDUin Radka Hrdinová. Estonsko a Finsko patří mezi evropské země, které se v aktuálním testování umístily nejlépe.
Veselý uvedl, že je potřeba, aby se vzdělávací politika zaměřila více na pomoc konkrétním školám. Je třeba zabránit tendencím rozdělovat školy na elitní a školy pro vyloučené lokality, řekl. Zajistit by se mělo lepší financování a vzdělávání učitelů. Ke zlepšení by podle něj pomohlo také efektivnější řízení škol a větší přizpůsobování výuky potřebám jednotlivých žáků. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by ke zlepšení současné situace měla přispět i redukce objemu učiva, která má být jednou z priorit strategie vzdělávání do roku 2030.
6
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
