Některé jiné země si prostřednictvím smluv z EU objednaly takový počet dávek, aby dokázaly proočkovat alespoň 70 procent populace a vytvořily tak mezi svými občany takzvanou přirozenou imunitu. Oproti tomu Česká republika podle Hospodářských novin objednala vakcín daleko méně - pouze něco málo přes osmdesát procent objemu, na který měla podle smluv nárok.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že šlo o rozhodnutí bývalých ministrů zdravotnictví Adama Vojtěcha a Romana Prymuly. „Za mého působení se řešila pouze vakcína AstraZeneca. Objednávku ale učinil již můj zástupce,“ řekl pro server Novinky.cz první jmenovaný.

Na začátku září podle Vojtěcha nebyly na stole objednávky žádných dalších vakcín a nebylo zřejmé, jak úspěšné jednotlivé přípravky budou v klinickém testování. „Nechtěl jsme vše vsadit na jednu kartu, chtěli jsme rozložit riziko a objednat vakcíny od více výrobců pro případ, že by AstraZeneca neuspěla,“ dodal exministr.

Podle Prymuly nebylo v době objednávání vakcín jasné, jak rychle budou dodávky přicházet. „Myslím si, že nebylo k dispozici více údajů, abychom se rozhodli, že nakoupíme všechny vakcíny od všech,“ řekl Novinkám.

Česko plánuje do poloviny letošního roku naočkovat pouze necelou polovinu populace. Oproti tomu jiné evropské země si objednaly dávky pro daleko větší procento lidí, v případě Malty například až pro 92 procent všech obyvatel. Naopak s nižší mírou proočkovanosti počítá například sousední Slovensko.