Přitom české vlády neplní vlastní program boje proti terorismu. V rámci něj měly přijmout či upravit řadu zákonu a předpisů, které by měly ztížit pohyb teroristů, jejich finanční toky a podobně. Nestalo se tak. Přitom tajné služby i speciální útvary stále varují: teroristé mají o Česko zájem.

Mezi nesplněnými body je velké množství týkající se právě kontroly finančních toků. „Peníze jsou krev nutná k existenci a činnosti teroristických skupin ve světě,“ vysvětluje bezpečnostní expert Andor Šándor.

Horký brambor odpovědnosti

„Dlouhodobě se nedaří zvládnout kontrolu toku peněz pro terorismus a organizovaný zločin,“ říká Šándor a dodává, že neplněním programu zpochybňujeme i své mezinárodní závazky. Odpovědnost za neplnění na sebe přehazují jednotlivé resorty jako horký brambor. „Loni v srpnu jsme se shodli s dalšími institucemi na tom, že současný systém zjišťování informací o majitelích účtů je dlouhodobě neudržitelný a musíme ho změnit,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Petr Vorlíček.

Ministerstvo financí se ale brání: „Úkol je špatně formulován,“ říká jeho mluvčí Ondřej Jakob. „Měl být zajištěn elektronický přístup policie k bankovním účtům. V současné době musí být podle zákona odsouhlasen státním zástupcem,“ vysvětluje citlivost problémů Jakob. „Takový přístup citelně chybí, bez něj jsou policisté i tajné služby oslabeni,“ říká bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) a dodává, že je špatné, že ještě není.

Většina úkolů ale měla být splněna ještě v době jeho ministrování. „Nestihli jsme to,“ přiznává Bublan a vysvětluje, že jednání byla natolik složitá a účastnilo se jich tolik lidí, že ve výsledku šly do vlády jen drobnosti. Bývalá vláda ale zaspala nejen v kontrole finančních toků. Nedařilo se jí ani v legislativní oblasti. Během roku 2006 měla předložit nový zákon o zpravodajských službách nebo o zbraních. Ani to se nepodařilo.

Co takhle zákon?

„Pokud nepřijmeme účinný a adekvátní protiteroristický zákon, pak budou plány boje s terorismem spíše jen alibistickým dokumentem, jehož naplňování tomu odpovídá,“ říká Šándor. „Žádný protiteroristický zákon nechystáme,“ říká současný ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a dodává, že případná práva a povinnosti policie i občanů bude řešit zákon o vnitřní bezpečnosti.

Odborníci i nevládní organizace však mají obavy, že připravované úpravy nezaručí dostatečnou kontrolu nad policejními pravomocemi. „V naší zemi se nedaří utajit ani obsah odposlechů fotbalových rozhodčích, jak asi dopadnou informace o účtech lidí nebo kamerové záběry? Zvlášť když to budou takto citlivé údaje,“ říká jeden z odborníků. „Bezpečnost občanů a ochrana jejich soukromí musí být v rovnováze,“ uklidňuje Langer. O tom, zda tomu tak bude, se budeme moci přesvědčit už v létě. Topolánkova vláda bude předkládat nový plán boje proti terorismu.