Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. „Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales," popsal netradiční sochu autor. „Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů – především piva," doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník.

Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony.

Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus 
a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit „pivní bránu" – na české straně s plzeňským pivem 
a na irské straně Guiness.

Laboratoř ticha

Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá 
a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. „První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše," popsal Potužník.

Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. „Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky," říká Jiří F. Potužník.

Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako „Zemi příběhů a fantazie".

Expozici toho nejlepšího 
z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři 
z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa.

Světová výstava v Miláně.

Lavičky z PET lahví. Co z plastu ještě postavíme?

Praha, Milán – Nejen šperky, ale i most, džíny, lavičky nebo třeba celý dům. To vše se dá vyrobit z „petek". Na stavbu třípatrové budovy 
v Tchai-wanu bylo třeba 1,5 milionu plastových lahví, přes 30 metrů dlouhý most vybudovaný ve Skotsku čistě z PET lahví unese 44 tun a při výrobě jednoho páru džínů z recyklovatelné kolekce značky Levi´s se spotřebovalo osm PET lahví. Kreativní recyklace a využití plastů se rychle stává hitem. Pozadu nezůstává ani Česká republika.

Projekt PET MAT představuje na výstavě EXPO 2015 speciální lavičky. Na projektu spolupracoval tým Fakulty architektury ČVUT pod vedením Kateřiny Novákové 
a společnost Karlovarské minerální vody. Lavičky, které pro světovou exhibici připravili, jsou tvarově variabilní 
a rozebratelné.

Podle tvůrců hraje při jejich prezentaci důležitou roli design umožňující barevné podsvícení. „Cílem výzkumu je vyvinout sekundární využití PET v architektuře, kde tento materiál najde své další uplatnění. Kombinujeme vyspělé technologie architektonického navrhování a zavedené průmyslové výroby PET lahví," vysvětluje Nováková.

„Věříme, že dokážeme nalézt způsob, jak zmaximalizovat možnosti a variace využití PET materiálu v budoucích letech," uvedla. Stavebním kamenem projektu je uzavření cyklu polyethylen tereftalátu tak, aby tento materiál našel další uplatnění. Kromě výzkumné činnosti vydává Kateřina Nováková spolu 
s kolegou Henri Achtenem
z ČVUT publikaci 150000 PET lahví, knihu o architektuře 
z PET lahví, jež se problematice věnuje. „Zájem kniha budí nejen u studentů, ale i u široké veřejnosti, plastové lahve se staly součástí života většiny lidí," dodává Nováková.

Umělá hmota 
z cukrové třtiny

V souvislosti s vývojem inovací pro EXPO 2015 vynalézají odborníci nejen způsob využití starých PET lahví, ale vymýšlejí i způsob, jak snížit jejich dopad na životní prostředí. Myšlenku udržitelného rozvoje podporuje i vývoj plastové lahve, která je z jedné třetiny vyrobena z materiálu pocházejícího ze zpracování cukrové třtiny. Na český trh ji plánují Karlovarské minerální vody uvést v následujících týdnech. „Litrová lahev, v níž je třetina plastu nahrazena rostlinnou složkou představuje revoluci na trhu balených vod," prohlásil Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod.

Rozložitelná, biodegratovatelná plastová lahev přitom není podle odborníků pouze hudbou budoucnosti, můžeme ji očekávat kolem roku 2020. Vědci se snaží o vznik plastu stoprocentně rostlinného původu, který nebude škodlivý 
k prostředí. Pokud se jim to podaří, produkce CO2 může klesnout až o 70 procent.

Nové využití PET lahví spolu s návrhem na jejich ekologičtější výrobu přichází ve správnou chvíli. Ačkoliv jsou Češi jedni z nejpilněji třídících Evropanů, celkem 71 procent z nich třídí odpad, podle statistiků množství tříděného odpadu stagnuje. A to navzdory faktu, že průměrná vzdálenost ke kontejneru 
s tříděným odpadem je 101 metrů. Na jednoho obyvatele připadlo v roce 2013 v průměru 307 kg komunálního odpadu za rok, z toho 43 kg skončilo v barevných kontejnerech. Přestože se jedná o výrazně vyšší číslo než před deseti lety, množství tříděného odpadu se v poslední době nezvyšuje. „Každý obyvatel Česka 
v roce 2013 vytřídil stejné množství odpadu jako v roce 2012," doplnila Miloslava Veselá z ČSÚ. „Nejvíce třídí obyvatelé Vysočiny. Na druhém 
a třetím místě by se umístili obyvatelé Zlínského kraje 
a Praha," dodala.

ADÉLA KAMENSKÁ