Mezi vybranými úspěšnými respondenty byli nejen bohatí podnikatelé, ale také úspěšní manažeři, lékaři a zástupci kultury nebo sportu. Cílem průzkumu bylo zjistit český recept na úspěch, uvedl Schmid.

Dotazovaní se stavěli skepticky ke studování lukrativních oborů na vysoké škole jen kvůli přímočarým vyhlídkám na úspěšnou kariéru bez toho, aby o ně měl člověk opravdu zájem. Za strategii, která by mohla vést k úspěchu, to považuje jen patnáct procent úspěšných lidí.

Naopak sedmdesát procent souhlasí, že k úspěchu může vést vystudování VŠ v oboru, o který mají zájem, bez záruky kariérního úspěchu. Podle třiašedesáti procent respondentů, kteří mohli vybrat více možností, je také možné brát VŠ pouze jako zálibu a snažit se prosadit už v mládí jako podnikatel.

Klíčový je zájem o obor. „Umožňuje to věnovat se oboru naplno, trávit prací více času než ostatní," uvedl Schmid. Ulehčuje to také píli a samostudium, kterou úspěšní lidé nejčastěji uváděli mezi vlastnostmi, díky niž úspěchu dosáhli. Na dělené první příčce skončila společně se samostudiem komunikativnost. Patří tam nejen schopnost hovořit, ale také umění naslouchat a získat smysluplnou zpětnou vazbu, doplnil Schmid.

Psychická odolnost

Úspěšní lidé tvrdí, že jsou nadprůměrně psychicky odolní. „Přišli k tomu během dospívání, pozdního dětství nebo mládí, kdy byli nuceni postarat se sami o sebe," doplnil výzkumník. Donutila je k tomu například obtížná rodinná situace nebo nutnost vyrovnat se s jinakostí.

Do průzkumu se zapojilo také třicet personalistů. Prakticky za samozřejmost u uchazečů o vysokoškolské pozice považují praxi v oboru během studia a zahraniční pracovní nebo studijní pobyt. „Následují aktivity, které jsou spojeny s komunikativností, organizačními schopnostmi nebo smyslem pro týmovou práci," doplnil Schmid. Patří mezi ně například aktivní členství ve studentských spolcích a organizacích.