"S pozicí vědecko-technického diplomata, který bude působit na českém velvyslanectví ve Washingtonu, se počítá od 1. ledna 2017," odpověděla na dotaz redakce Valentová. O zřízení postů pro vědecké diplomaty rozhoduje sekce Úřadu vlády ČR, kterou vede vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ve spolupráci s ministerstvem zahraničí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pátek na Pražské bezpečnostní konferenci řekl, že USA a Izrael jsou kromě vyspělého výzkumu zajímavé pro ČR i díky rostoucímu exportu. Také Německo představuje ve strategickém dialogu věda-výzkum jednu ze zásadních otázek, pro Česko je proto jedním z klíčových partnerů, uvedl. Zajímavým asijským partnerem by podle Zaorálka mohla být Jižní Korea.

Mezi hlavní úkoly vědeckého diplomata obecně patří navázání kontaktů s vědci, výzkumnými institucemi a inovativními firmami v daných zemích a podpoření jejich spolupráce s českou vědeckovýzkumnou sférou a průmyslovými podniky.

Česko naopak neuvažuje o zřízení postu vědeckého diplomata ve Velké Británii, přestože se ostrovní stát nedávno rozhodl vystoupit z Evropské unie. Britský vědecký atašé v ČR Otakar Fojt v červencovém rozhovoru řekl, že by svůj český protějšek v Londýně uvítal. Obzvláště po brexitu by se tím podle něj udržely dlouho budované vědecké vazby.

Bělobrádek ale vědeckého diplomata v Británii vyloučil. "Je to otázka kapacity a priorit. Oni by si to přáli i Korejci, Švédové, Francouzi, Belgičané. Začali jsme Izraelem a na druhém místě je Amerika. Je to také otázka financí, protože ministerstvo financí nerado dává jakékoliv peníze navíc," odpověděl Bělobrádek.